Upřímný Pepe: O zajímavých přestupech, milionu na stole i osobním životě

Bývalý stoper Realu Madrid, Pepe, poskytl rozhovor portugalskému deníku Tribuna Expresso. Níže přinášíme záznam tohoto zajímavého rozhovoru, dnes s již 38letým hráčem FC Porto.

Pořád ještě děláte kouzelnické triky?

„Jen pro moje dcery. Pár si stále pamatuji, s mincemi a kartami.“

V šatně je neukazujete?

„Ne, stydím se.“

A jaký je váš trik, který vám v 38 letech umožňuje držet takovou fotbalovou úroveň?

„Je to vášeň k fotbalu. Každý den se budím s touhou jít na trénink a co nejlépe plnit své povinnosti. Intenzivně trénuji, je to můj vitamin. Samozřejmě mít 25 let není to samé jako mít jich 35 nebo jako v mém případě 38. Když jste mladší, máte tolik energie, že ji vlastně neumíte úplně využít. Dnes toho však využívám.“

Geny pomáhají?

„Ano, ale je za tím také spousta práce a specifický režim týkající se výživy a odpočinku. Ne vždy jsem ale byl tak štíhlý. Když mi byly tři nebo čtyři roky, byl jsem kulatý, vlastně trochu tlustý. V sedmi letech jsem ale začal hubnout. Byl jsem jediné dítě mužského pohlaví v rodině. Mám tři sestry, dvě starší a jednu mladší. Proto jsem byl velmi rozmazlován.“

A jak?

„Představte si, že než jsem se dostal do Portugalska, tak jsem do sedmnácti často spal v posteli mezi rodiči.“

Co na to váš otec?

„Už jsem byl velký. Myslím si, že táta nebyl rád, že ležím v posteli mezi nimi. (směje se).“

Proč a od kdy se holíte dohola?

„Moje první ostříhání dohola bylo v osmi letech. Šel jsem k holiči a požádal ho, aby mě ostříhal na vojáka. Když jsem přišel domů, matka řekla, že mě můj otec zabije, až to uvidí. Ale přišel domů a řekl, že mám konečně chlapský účes. Vlasy jsem si nechal narůst , až se mi narodily dcery.“

Vaši rodiče chtěli, abyste se stal fotbalistou?

„Táta na mě neměl přes týden moc času, jen o víkendech. Hrál jsem v okresním klubu, pak v jednom z největších ve městě, Maceió, která byl ve druhé nejvyšší národní lize. Věc byla čím dál vážnější. Musel jsem změnit školní rutinu, učil jsem se v noci, abych ráno mohl trénovat. Ve čtrnácti nebo patnácti letech jsem přišel na to, že už není možné kombinovat školu se sportem. Chtěl jsem seknout se školou, ale maminka mi řekla, ať na to zapomenu, že už musím dojít až do konce. Vysvětlila mi, že budu fotbalista, ale takový už je život a musím být dál silný.“

Jaký byl fotbal, když jsi vyrůstal v Brazílii?

„Často se stávalo, že někteří hráli a jiní ne, nezáviseli na zájmech klubu. Někteří rodiče finančně klub podporovali, aby to jejich děti měli snazší. Nerozuměl jsem tomu. Podle mě by měli hrát ti, kteří jsou nejlepší. Moje matka mi však vysvětlila, že takový je život.“

Byli jste od počátku středním obráncem?

„Hrál jsem stopera a pravého obránce. Upřednostňoval jsem však střed. Můj názor je, že když musí stoper hrát tvrdě, hraje tvrdě. V Portu rozdělí trenér hřiště na červenou, žlutou a zelenou zónu. A v červené se hraje tvrdě.“

Jak jste se dostal do Portugalska?

„Nelo Vingada, který byl tehdy trenérem Maritima, a Carlos Perreira, prezident klubu, přiletěli do Corinthians podívat se v akci na útočníka Alagoana, se kterým  jsem hrál. Náš prezident ke mně přistoupil a řekl, že zápas budou sledovat Portugalci a chceme jim útočníka prodat. Vše vysvětloval zájmem klubu. Chtěl, abych ho pouštěl při přímých střetech. Řekl jsem, že v pořádku. Pak jsem mu však pokaždé vzal míč.“

„Nelo po tréninku začal mluvit s naším prezidentem. Myslel jsem si, že budu mít potíže, protože jsem neplnil pokyny. Nelo ke mně ale přistoupil a zeptal se mě, jestli nechci jet do Portugalska. Odpověděl jsem mu, že klidně hned. Zeptal se ještě, jestli chci vzít i rodiče. Nikdy jsem si nemyslel, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Náš prezident mě objal a řekl, že jedu do Evropy. Přemýšlel jsem, jak je to možné po dvaceti minutách tréninku. Opravdu jsem se ale dostal do Maritima, kde jsem měl na začátku hrát s juniory, ale trénovat s druhým týmem. Objevily se však určité komplikace.“

„V posledním zápase za Corinthians jsem si zlomil kost v chodidle. Nelo byl pro mě ale jako táta. Volal mi a uklidňoval mě. Neviděl problém v tom, že se dostanu do kondice až v Portugalsku. Operaci se podařilo předejít, ale i tak jsem měl nohu v sádře tři nebo čtyři měsíce. Hrál jsem s juniorkami, rezervami a pak jsem dostal i šanci v posledních čtyřech utkáních prvního týmu. V roce 2002 mi nabídli testy ve Sportingu, kde už byl Cristiano.“

Je pravda, že jste jeho rodiče znal dřív než Cristiana?

„Ano. Znal jsem jeho otce, protože pracoval blízko Maritimova stadionu. Pak jsem poznal i jeho sestru a maminku. Cris byl poslední, potkal jsem se s ním až v Lisabonu. Sdíleli jsme pokoj. Byl jsem starší, ale viděl jsem, jak vážně bere tréninky. Jako první se vždy objevil v posilovně.

Proč jste nakonec nezůstal ve Sportingu?

„Kluby se nedohodly. V Maritimu jsem strávil ještě dva roky, pak jsem odešel do Porta. Když jsem se vrátil z Lisabonu, už bylo na stole pár nabídek. Jedna z nich přišla z Lyonu. Byly ale i návrhy z Ukrajiny nebo Nizozemska. Jorge Mendes měl se mnou rozhovor, ve kterém uvedl, že ani nemusíme podepisovat smlouvy, protože ve mě věří. Jorge mi předložil nabídku z Porta, dohodl jsem se s ním, že je to dobrý směr. Mezitím však na dveře mého domu v Brazílii zaklepal agent z Lyonu. Zavolal jsem Mendesovi a řekl jsem mu, že mi na místě chce dát pořádnou částku v hotovosti.

Doslova vám dávali peníze na stůl?

„Ano, na stůl. Milion dolarů. Byli už domluveni s Maritimem. Já jsem ale dal slovo Mendesovi. Jorge mě uklidňoval. Radil mi, abych si to nejdřív zkusil v jednom z největších klubů v zemi, pak budou dveře do nejlepších klubů světa permanentně otevřeny. Moji rodiče mu však příliš nevěřili. Ptali se, jestli opravdu hodlám nabídku Lyonu odmítnout. Viděli v tom naši budoucnost. S jejich zástupce jsem se ale rozloučil a dané slovo dodržel. Šel jsem do Porta. Myslím si, že to bylo nejlepší rozhodnutí v mé kariéře.“

Pak přišel čas na Real Madrid.

„Ufff. Vše se stalo velmi rychle. Do Španělska jsem vlastně mohl odejít dřív, do Deportiva, po prvním roce stráveném v Portu. Předseda Pinto de Costa mi ale řekl, že není možnost, aby mě pustil. Ve třetí sezóně jsem prodloužil smlouvu o dalších pět let, ale už po roce přišla nabídka z Realu. Spousta lidí mi říkala, že jít tam je šílené, že jsou lepší varianty. Já jsem ale chtěl odejít do Madridu, i když jsem věděl, že ten klub je považován za hřbitov stoperů. Přesto jsem chtěl tuto výzvu podstoupit.“

Zbynek H.

Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.

• Zbynek H.

  https://www.bilybalet.cz/author/zbynek-h/

  AS: Miguel Gutiérrez je podle fanoušků alternativou k Daviesovi
• Zbynek H.

  https://www.bilybalet.cz/author/zbynek-h/

  Rodri: Cristiano se dokázal v mnoha věcech vyrovnat Messimu i bez vrozeného talentu
• Zbynek H.

  https://www.bilybalet.cz/author/zbynek-h/

  AS: Čeká nás přestupová válka mezi Realem Madrid a Bayernem Mnichov
• Zbynek H.

  https://www.bilybalet.cz/author/zbynek-h/

  Aféra Sky Bar: společnost bez zkušeností a kapitálu, neuhrazené platby, milionové dluhy.....