Neuvěřitelný příběh legendy. Alfredo Di Stéfano a vznik nenávisti mezi Realem a Barcelonou
- Exkluzivně
- 15. října 2021
- 1 Komentář
- redakce
Patří mezi největší legendy historie fotbalu. Alfredo Di Stéfano dokázal zařídit obrovský obrat v historii Realu Madrid. Klubu, který mnoho let před jeho příchodem, mohl o trofejích maximálně snít. Pak ho posílil Blonďatý šíp a začal vyhrávat. Ovšem Di Stéfanova cesta do Realu byla neskutečně trnitá.
Dvakrát do roka, v zimě a hlavně v létě, se na trhu s hráči odehrávají líté bitvy o miliony. Kluby se předhánějí v nabídkách, protistrana se tradičně snaží částku vyšponovat co nejvíce nahoru, své si pochopitelně řeknou hráči, trenéři, agenti a koneckonců i fanoušci, kteří jsou vždy hladoví po nových tvářích. A bylo tomu tak vždy.
Samozřejmě, že přestupové období se za poslední desetiletí proměnilo až k nepoznání. Zlomovými jmény, pokud půjdeme od současnosti do minulosti, jsou Neymar – Cristiano Ronaldo – Figo… Pokud se podíváme na minulost hráčů, všimneme si, že u všech tří zmíněných figurují kluby Real Madrid a FC Barcelona, kteří bývaly, a snad i nadále budou, hlavními hráči na trhu.
Nejinak tomu bylo v roce 1953, tedy v hluboké minulosti, kdy se oba rivalové přetahovali o jedno jméno. To znělo: Alfredo Di Stéfano.
Los Blancos před Di Stéfanem
Na počátku 50. let měl Real Madrid na míle daleko k velkoklubu, jakým je dnes. V jeho případě nemůžeme hovořit ani o top klubu španělské ligy. Roky od poslední sezony 1932/33, kdy na Chamartínu naposledy slavili ligový titul, neúprosně ubíhaly.
V kancelářích klubu museli jen sledovat, jak trofeje přibývají ve vitrínách Barcelony, Atlétika Madrid, Bilbaa a Valencie. Maximem Los Blancos poté, co se po španělské občanské válce opět rozeběhla ligová soutěž, byla tři 2. místa, ale například v sezoně 1947/48 neměl klub daleko k tomu, aby sestoupil o patro níže.
Santiago Bernabéu však na počátku 50. let začal budovat mužstvo, které si v následující dekádě podmanilo nejen Španělsko, ale i fotbalovou Evropu. Jedním ze jmen, na které se zaměřil zrak Dona Santiaga, byl Alfredo Di Stéfano.
Ten se narodil 4. července 1926 v argentinském Buenos Aires. Popisovat jeho život a kariéru do roku 1953 by vydalo na několik samostatných článků. Proto jen ve zkratce připomeňme, že hrál za jihoamerické kluby River Plate, Huracán a Millonarios. Psal se rok 1953 a Real Madrid čekal na ligový titul 20 let.
River Plate, nebo Millonarios?
Celý příběh přestupu Alfreda Di Stéfana začal vlastně ještě mnohem dříve. Psal se rok 1948, když v Argentině začali někteří hráči stávkovat.
Asi nikoho nepřekvapí, že jedním z rebelujících fotbalistů a vůdců protestů byl právě Di Stéfano. Hráči se domáhali toho, aby získali status profesionálů a dostali lukrativnější smlouvy. Už tehdy šlo o peníze. Jenomže vedení argentinských klubů byla paličatá a tvrdohlavá, odmítala podmínky fotbalistů, a tak byla na několik měsíců ligová soutěž přerušena. Co s dlouhými měsíci bez fotbalu?
Alfredo Di Stéfano a další hráči zamířili do Kolumbie, která byla tehdy považována za jednu z nejlepších soutěží na světě. Blonďatý šíp, jak se mu přezdívalo, se dohodl na podmínkách s klubem Millonarios F.C. Jen těžko byste tehdy v Jižní Americe hledali lepší fotbalovou adresu.
Jenže to nebylo tak jednoduché. Argentinské kluby se nemínily vzdát snadno a do všeho vstoupila fotbalová asociace FIFA, která odmítla „přestup“ Di Stéfana zaregistrovat. Ani jedna ze stran si s tím však nedělala příliš těžkou hlavu. Di Stéfano hrál v klubu na černo, a vedení River Plate, které za celou transakci nevidělo ani cent, mohlo jen zuřit.
Ačkoliv se v Argentině soutěž již rozběhla, rebel Di Stéfano se odmítl vrátit. FIFA se snažila celou situaci vyřešit. Do 15. října 1954 se měli hráči vrátit zpět do svých mateřských klubů, a nikomu neměl hrozit žádný postih. Strany na to přistoupily.
Směr Evropa
Ale jak známo, 15. října 1954 již Alfredo dávno patřil Realu Madrid. Už tak zamotaná situace nabrala nový směr zkraje roku 1953. Vedení FC Barcelona mělo o služby blonďatého Argentince vážný zájem. A tak v březnu téhož roku vrcholila jednání mezi zástupci obou klubů. River Plate sice nemuselo Di Stéfana prodávat z finančních důvodů, vedení klubu se však obávalo toho, že útočník nepřistoupí na řešení, které vymyslela FIFA, a zůstane dále hráčem Millonarios.
Barcelona se s argentinským klubem na přestupu dohodla. Částka, za kterou se měl přesunout na Camp de Les Corts, činila 4 miliony španělských peset. Potíž byla v tom, že Di Stéfano měl ještě rok a půl hrát za Millonarios, takže se Barcelona potřebovala na přestupu dohodnout i s tímto klubem. Tedy pokud nechtěla ještě 18 měsíců čekat.
Další zádrhel celého příběhu však byl v tom, že v tu dobu již rokoval s Millonarios o Di Stéfanovi prezident Realu Madrid Santiago Bernabéu. Šéfovi madridského klubu Argentinec padl do oka během přátelského turnaje Bodas de Oro, který Real pořádal.
Paradoxní bylo, že původně se měl turnaje zúčastnit River Plate, namísto něj však bylo pozváno právě Millonarios. Bernabéu si s kolumbijským klubem plácl a FIFA musela opět řešit, kterému z klubů vlastně Di Stéfano patří. Vlastnil práva na něj River Plate, nebo Millonarios? A byl tedy od července 1953 hráčem Barcelony, nebo Realu Madrid?
Zdánlivě pevná pozice Barcelony
Blaugranas měli proti Realu Madrid výhodnější pozici. Di Stéfano byl z hlediska jurisdikce FIFA hráčem River Plate, s nimiž měli Katalánci uzavřenou dohodu o přestupu.
Jenomže pokud by chtěl Alfredo Di Stéfano nastoupit za Barcelonu, musel by buďto být rok a půl bez fotbalu, nebo by se musela Barca dohodnout také s Millonarios. Santiago Bernabéu a Real Madrid neměli žádné páky, a tak museli jen zatvrzele vyčkávat.
Nicméně Di Stéfano si neuměl představit, že by dalších 18 měsíců nemohl hrát soutěžní zápas. A tak začal tlačit na vedení Barcelony, aby vyjednávalo ohledně přestupu i s Millonarios. Kolumbijci k jednacímu stolu zasedli. I oni chtěli na celé transakci něco získat. Během jednání s Katalánci si řekli o 1,6 milionů španělských peset, což byla nejnižší částka, o které vůbec byli ochotni jednat.
A tady narazila kosa na kámen. V Barceloně totiž převážilo přesvědčení, že by byli celému světu pro smích, kdyby museli za jednoho hráče, byť rodící se světovou superstar, platit hned dvakrát. Vždyť za něj již jednu nemalou částku zaplatili.
Celý příběh čti v magazínu Real v srdci
Proč nakonec Di Stéfano přestoupil do Realu Madrid? Jak do hry vstoupil režim? Co Barcelona dodnes nemůže rivalovi odpustit? A kdy oba kluby táhly za jeden provaz? To vše najdeš v článku.
_(4)_202110151351.png)
Zdroj: Real v srdci
1 Komentářů
Škoda, že jste vynechali Raimundo Saportu. V té době byl generálním ředitelem národní španělské banky a v Realu se staral o finance a přestupy. Celý přestup Di Stefana do Realu provedl z velké části on. Jako pomocníka měl dopisovatele časopisu Pueblo, Manuela Rossona. Přestup byl uskutečněn v r. 1952. Toto jsou informace ze šedesátých let minulého století.