Madridský deník, den 6 a 7: Euforie proti PSG a výlet do Toleda
Tentokrát s mírným zpožděním kvůli nabitému pátku, ale je tu další část Madridského deníku. V šestý a sedmý den ve Španělsku jsme si užili výhru nad PSG a zamířili také za historií do Toleda.
Ve středu byla od rána cítit obrovská natěšenost a mírná nervozita z velkého zápasu proti PSG. Shodli jsme se nicméně, že Realu proti těžkému soupeři věříme. Jony tipoval výsledek 1:0, já 3:1. No, teď už víme, kdo měl pravdu 🙂
Den jsme začali koupí deníku Marca, který mě zase jednou dostal svou parádní titulní stranou. V tomhle pro mě Marca nemá konkurenci. Závidím Španělům, jaký servis za jedno euro dostanou.
Pak jsem udělal něco, čím jsem překvapil sám sebe. Šel jsem si zaběhat! No uznejte, není sexy říct – „Doběhl jsem si ke Královskému paláci, zaběhl do královských zahrad a pak přes Plazu de Espaňa zpátky“? Já to teď říkat můžu!
Abychom se pak před zápasem dostali do ještě více bojovné nálady, zajeli jsme se podívat na stanici Ventas, kde se nachází jedna z největších býčích arén na světě – Las Ventas. Při zápasech, které se konají od března do prosince každou neděli, je v hledišti až 24 tisíc lidí. Rovněž se dá jít na prohlídku.
Následně jsme si udělali pořádnou procházku a přes park Retiro jsme se postupně dostali až na místo činu. Tím bohužel nebylo Santiago Bernabéu, ale Irish Pub, kde jsme si zabrali ideální místa před plátnem. Dorazili jsme více než dvě hodiny před zápasem a věděli proč. Bar se začal rychle plnit fanoušky.
Výraznou většinu jsme měli v baru pochopitelně my – příznivci Realu. Přesto se našlo pár narušitelů z Paříže. Po prvním gólu byli hodně slyšet. Po dalších třech už moc ne. A když zápas skončil, vystřelili okamžitě pryč. No, tady si holt zase někdo moc vyskakoval na Real Madrid, což se nevyplácí 🙂
Fanoušci Realu, včetně nás dvou, si ovšem užil parádní večer. Ve sportbaru vypukla po každém gólu obrovská euforie a i když šlo samozřejmě o nesrovnatelný zážitek s tím být přímo na stadionu, zápas jsme si náramně užili. Hala Madrid!
Toledo, kus španělské historie
Na čtvrtek jsme si naplánovali zase úplně druh zážitku a z hlavního vlakového nádraží Atocha vyjeli do Toleda. Zpáteční jízdenka stojí 22 eur, cesta trvá jen půl hodiny.
Pozor, musíte si ale hned zvolit i čas zpátečního vlaku, který jezdí jednou za hodinu. Pokud nejste velkými fanoušky různých muzeí a prohlídek, podle našich zkušeností stačí na prohlídku všeho důležitého ve městě plus oběda a posezení cca 5-6 hodin. My jich měli 7 a bylo to až moc.
Toledo je každopádně nádherné a unikátní, jelikož v sobě mísí mnoho kultur. Na druhou stranu je potřeba se připravit na to, že jde o turisty opravdu oblíbené místo. Hned po příjezdu na ně místní míří – mapy, taxíky, výletní autobusy.
Za mě je to zbytečné, protože hlavní památky se nachází velmi blízko u sebe a do centra to není z vlakového nádraží daleko. Ačkoliv nám naše nohy říkaly při výstupu něco jiného, bylo určitě dobře, že jsme se rozhodli jít na vlastní pěst.
Ceny nejsou ani přímo v centru Toleda přehnané, najíst se dá za 6-8 eur, i když jsou samozřejmě k dispozici i dražší restaurace. Já můžu říct, že Toledo za to stojí. Není to místo, kam bych se potřeboval vracet, ale jsem moc rád, že jsem ho mohl vidět.
A nebyli bychom to my, abychom nezamířili také k místnímu fotbalovému stadionu! CD Toledo hraje třetí ligu, dokonce je ve skupině s Castillou. Skromný stánek pojme 5 300 fanoušků a z parku kolem něj je nádherný výhled na historické Toledo.
Náš výlet v Madridu se chýlí ke svému konci, ale nebojte, další část deníku ještě bude stát za to. V pátek jsme totiž navštívili Bernabéu Tour, což je pokaždé úžasný zážitek a přestože jsem na ni byl už počtvrté, zase na mě čekalo překvapení.
Podvinho je zakladatelem webu BilyBalet.cz. Realu Madrid fandí už od roku 2002, několikrát ho viděl v akci na Bernabéu i jinde v Evropě. Sám celý život hraje fotbal, v mládeži působil i ve Slavii Praha. Má za sebou také angažmá v deníku Sport, kde působil čtyři roky jako novinář. Aktuálně je fotbalovým trenérem.
4 Komentářů
Ahoj MADRIDISTI- deník 6 a 7 je tady. To muselo být úžasné a fantastické v baru, když padl gól – následná oslava a radost z gólu. Hlavně, že bar přežil a zůstal celý. I výlet do Toleda musel být krásný zážitek – prý je podobně krásná i Segovia. Díky kluci a šťastný návrat do Česka. Ještě si dejte na rozloučenou MAHOU *drink*
jak se domluvíš španělsky? mě se španělština hrozně líbí ale přijde mi dost těžká na naučení
Hlavne by ma zaujímalo, ako sa tak dokáže dohovoriť niekto, kto španielčinu neovláda. TOMÁŠ písal, že Španieli anglicky takmer nehovoria.. *sad*
Kluci, já sám umím španělsky jen základní fráze. Anglicky se domluvíte bez problémů na letišti, vlakovém nádraží, na prohlídce Bernabéu atd, prostě na těch velkých a oficiálních místech. Jinak opravdu Španělé moc anglicky neumí, ale zase tak hrozný problém to není. Dost často stačí na něco ukázat a hlavně jsou opravdu ochotní, takže se to nějak dá. Jediné, co jsem vypozoroval, tak některým řeknete, že neumíte španělsky, ale oni na vás stejně dál mluví a opakují to samé *lol* Ale jak říkám, jde to. Toho bych se určitě nebál.