Luka Modrić: Kdybych se nestal fotbalistou, hrál bych basketbal. Končit budu možná ve čtyřiceti
Luka Modrić se stal ambasadorem Sporteningu, což je sociální aplikace pro fanoušky. Chorvat při této příležitosti poskytl rozhovor, ve kterém mluvil o své minulosti, dětských idolech, kariéře v Realu Madrid i plánech do budoucna.
Kdy ukončím kariéru?
„Nevím, opravdu, nevím, do kolika let budu hrát. Možná budu hrát do čtyřiceti, možná déle, možná kratší dobu. Uvidíme. Musím jít krok za krokem, užívat si to, co dělám. Cítím se dobře fyzicky, což je důležité, psychicky také, jsem ve velkém klubu, bezesporu nejlepším na světě, a pracuji na tom, abych si tuto úroveň udržel co nejdéle.“
„Uvidíme, jak dlouho to bude trvat, ale mluvit o konkrétních letech je velmi těžké. Je mi skoro 37 let a opravdu se cítím velmi dobře. Pracoval jsem mimo Valdebebas a mimo klubové budovy, abych zjistil, kde se mohu zlepšit, kde se mohu udržet formu, což je v dnešním fotbale velmi důležité, a uvidím, jak dlouho si ji dokážu udržet, ale čím déle, tím lépe.“
Kým bych byl, kdyby to nebylo fotbal?
„Kdybych se nestal fotbalistou, opravdu nevím, co bych dělal. Rád sportuji, kromě fotbalu jsem fanouškem mnoha dalších sportů, jako je basketbal, tenis a mnoho dalších. Možná bych se věnoval jinému sportu, byl bych třeba basketbalista, to se mi moc líbí.“
„Narodil jsem se v Chorvatsku, v Zadaru, který je známý jako město basketbalu. Pamatuji si, jak jsem se jako dítě mnohokrát chodil dívat na basketbalové zápasy. Kdykoli jsem mohl, hrál jsem ho po škole s kamarády. Byl jsem blázen do basketbalu. Líbilo se mi to, a proto si říkám, že bych možná byl basketbalista.“
Nejšťastnější okamžik v Realu Madrid?
„V Realu Madrid jsem zažil spoustu šťastných okamžiků, ale myslím, že nejšťastnější bylo vítězství v La Décimě. Kdybych si měl vybrat jeden, myslím, že by to bylo proto, že je to číslo 10, moje nejoblíbenější.“
„Na La Décimu se zde čekalo přes 12 let. Když jsem přišel, všichni mluvili o La Décimě, nic nebylo důležitější. Slyšel jsem jen La Décima, La Décima … Proto jsem věděl, že to musíme vyhrát, a vyhrát to tak, jak jsme to vyhráli my, je něco výjimečného. Je to nejšťastnější okamžik, ale zažil jsem mnohem více šťastných okamžiků, okamžiků velké radosti, i když toto je číslo jedna.“
Můj nástupce v národním týmu?
„Myslím, že mým nástupcem nebo hráčem s největším talentem je Mateo Kovačić, i když už to není talent, ale hotový fotbalista. Hrál za důležité kluby jako Inter, Real, nyní hraje velmi dobře za Chelsea, a proto říkáme, že je jedním z nástupců. Mohl by to být vůdce Chorvatska, který přichází.“
Plány do budoucna?
„Opravdu jsem ještě nepřemýšlel o plánech po kariéře. Nejsem člověk, který moc přemýšlí o budoucnosti, raději žiju přítomností a jdu krok za krokem, užívám si okamžik, to, co teď dělám. Ještě uvidíme, co přinese budoucnost.“
„Jsem v pohodě, pořád si chci fotbal užívat, všechno, co dělám, protože když se člověk dostane do takového věku, je velmi těžké vědět, jak dlouho to bude trvat nebo co chceš dělat. Dokud to bude pokračovat, musíte jít krok za krokem a užívat si to.“
10 let v Realu Madrid?
„Během mého působení v Realu Madrid jsem dosáhl více, než jsem očekával nebo chtěl, protože je to téměř 10 let snu. Je velmi těžké popsat vše, co jsem za těch 10 let prožil. Navíc moje pouto s klubem je perfektní. Vztah s fanoušky také, od začátku mi byli sympatičtí, věřili mi a podporovali mě. Pomohlo mi to dosáhnout toho, čeho jsem dosáhl, a jít dál.“
Moje idoly?
„Je úžasné, když máte idoly a pak je vidíte nebo proti nim hrajete. Zvonimir Boban je pro mě a Chorvatsko od dětství jedničkou, hlavně díky této generaci, která na mistrovství světa 1998 ve Francii dokázala něco velkého. Pro nás, pro všechny děti, které fotbalově vyrostly, to byly idoly a Boban je pro mě číslo jedna.“
„Bylo krásné ho vidět a mluvit s ním, byl to fantastický zážitek. A Totti, který je jedním ze zahraničních hráčů, které mám pro svůj styl hry nejraději. Hrát proti němu bylo opravdu neobvyklé. Vyměnit si s ním dres a krátký rozhovor pro mě bylo něco výjimečného.“
Sportening?
„Když se podíváte na trh, můžete vidět, že nic takového neexistuje. Když vezmeme v úvahu jen fotbal, na světě máte tři miliardy fanoušků, takže potenciál je obrovský. Když jsem viděl, jak dychtivě se tým Sporteningu chystá vytvořit něco speciálního pro fanoušky, okamžitě jsem je chtěl podpořit.“
„Bez fanoušků bych nebyl tam, kde jsem dnes. Jejich nedávná absence na stadionech jen zdůraznila, jak jsou pro hru důležití. Nyní jim chci něco vrátit tím, že pomůžu Sporteningu vybudovat největší a nejlepší fanouškovskou komunitu na webu.“
Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.
Zdroj: Mundo Deportivo
14 Komentářů
Luka odehrál z 11 posledních sezón v 10ti z nich 40+ zápasů. Letos to vypadá na 40-45 max. podle toho, kam dojdeme v LM. Kdybychom udělali finále mohlo by to být přes 45 zápasů. Takže naprostý průměr a oproti sezónám, kdy hrál 50-53 zápasů, je to nic.
Za výše uvedenou dobu ho trénovalo 7 trenérů a všichni uměli rotovat až na Carla a ZZ. Zajímavé.. Jen pro pořádek. Nejvíce zápasů – 53 odehrál sezónu pod Mourinhem.
*thumb* vtedy to nebolo v móde hovoriť o rotácii *lol*
*lol* je kouzelné, jak si vybereš jednoho hráče, který i 36 zvládá hrát na topu, což je unikát,
celou kariéru se mu vyhýbaly zranění a chceš na tom něco dokazovat *rofl*
Jen pro pořádek, loni jsme o ligu přišli právě ve chvíli, kdy Luka a další sotva zvládali po hřišti chodit (Betis, Getafe). Ale to jen na okraj, jen připomínám, protože je možné, že jsi tenkrát RM ani nesledoval.
Zbyněk H.: Doufám, že níže uvedené bude stačit. Klidně bych jich našel i 5x tolik:
Robert Lewandowski 2019/20 – 47 zápasů (31 let)
David Silva 2018/19 – 50 zápasů (33 let)
Leonardo Bonucci 2019/20 – 47 zápasů (32 let)
Zlatan Ibrahimovic 2015/16 – 51 zápasů (33 let)
Zlatan Ibrahimovic 2016/17 – 47 zápasů (34 let)
Thomas Müller 2020/21 – 46 zápasů (31 let)
Fernandinho 2017/18 – 48 zápasů (33 let)
Cristiano Ronaldo 2019/20 – 46 zápasů (35 let)
Edison Cavani 2017/18 – 48 zápasů (31 let)
Dries Mertens 2018/19 – 47 zápasů (31 let)
Lionel Messi 2018/19 – 50 zápasů (31 let)
Sergio Busquets 2020/21 – 50 zápasů (32 let)
Gerard Pique 2017/18 – 52 zápasů (31 let)
Dani Alves 2020 – 53 zápasů (37 let)
Dani Alves 2015/16 – 48 zápasů (33 let)
Jordi Alba 2020/21 – 49 zápasů (32 let)
Luuk de Jong 2020/21 – 48 zápasů (31 let)
Ivan Rakitic 2020/21 – 50 zápasů (33 let)
Jesus Navas 2019/20 – 47 zápasů (34 let)
Luis Suarez 2018/19 – 49 zápasů (32 let)
James Milner 2017/18 – 47 zápasů (32 let)
Thiago Silva 2015/16 – 46 zápasů (31 let)
Edin Dzeko 2017/18 – 49 zápasů (32 let)
Aleksandr Kolarov 2017/18 – 47 zápasů (32 let)
Arturo Vidal 2018/19 – 53 zápasů (32 let)
*oh* oni všichni hrají v jednom týmu?? Nebo co tím chceš neustále dokázat?? My se tady bavíme o dopadu rotace na uzavřený tým. Po 356 ti opakuju, že jsou hráči, kteří zvládají hrát celou sezónu a vyhýbají se jím zranění. Vypovídající hodnota pro dalších 24 hráčů je 0.
Zbyněk H.: Já ti ke všemu musím psát vysvětlivky, protože ty seš opravdu ultra nechápavej.
V seznamu jsou hráči (nebral jsem gólmany) za posledních 5 sezón, pouze nad 30 let a pouze z TOP týmů z TOP lig. Protože se ti nelíbilo, že jsem tu vybral pouze 1 hráče od nás nad 30 let, tak jsem ti jich tady dal 25. Odpovídám na tvoje otázky. Čti to aspoň po sobě.
Je logický, že nebude existovat tým s 25 hráčema přes 30 let..
Dopad rotace na uzavřený tým? Co to je za pojem? Ty už tu vymýšlíš i úplně nové termíny. To jsou bláboly. Jestli rotace má ten smysl, o které se tady domníváte, tak bude mít vliv na každého úplně jinak. Ale na každého jedince! Dopad rotace na uzavřený tým je hovadina na entou. Už samotný pojem uzavřený tým ve fotbale může použít jen člověk, který fotbal nehrál.
Ještě doplnění. Ani jeden z našich hráčů nad 30 let nebude mít tolik zápasů za letošní sezónu, jako výše zmínění hráči. To už je na základě současných čísel jasný.
Takže co? Všichni ti trenéři, kteří ty hráče stavěli tomu nerozumí? Ty jedinej Zbyněk H. víš, kdy rotovat a kdy ne?
Prosím tě, už to nech. Je to trapný. Tady máš jasný důkazy, tak to přijmi a dál se neponižuj..
Ok, evidentně jsi během své bohaté kariéry hodně krát dostal do hlavy, takže naposled to vysvětlím pro nechápavé.
Fotbalová sezóna začíná v září a končí v květnu. V rámci této sezóny si každý klub vybere 25 hráčů, kteří v té dané sezóně tvoří UZAVŘENÝ TÝM. Maximálně v lednu může v tomto UZAVŘENĚM TÝMU dojít k nějaké dílčí změně. Nevím, ve kterém paralelním vesmíru jsi hrál fotbal ty, ale zde to desítky let funguje takto.
Tak, snad si alespoň v základu pochopil, jak to funguje, více polopaticky to vysvětlit neumím.
No a když máš tento UZAVŘENÝ TÝM, tak posuzuješ dopad (ne)rotace, pouze na tento tým. Takže to tvé neustálé vytahování jednotlivých hráčů, naprosto z odlišných týmu je úplně k ho.vnu a nedokazuje naprosto nic o tom jestli trenér daného týmu, kde tebou uvedený hráč hraje, rotuje či nikoliv. Přesně jako v PSG kde jediný Mbappé má 30+ zápasů z 25 hráčů UZAVŘENÉHO TÝMU.
Naposledy opakuju, v každém týmu najdeš hráče, který odehraje plnou porci zápasů, což jsou ti jednotlivci…
, které tu neustále vytahuješ.
Každý trenér má svou taktiku a každá nese svá rizika. V rámci rotace hraje více hráčů, což prokazatelně (vědecky potvrzeno) sebou nese menší riziko zranění, únavy. Trenér má k dispozici širší kádr, který je připravený hrát. Na druhé straně, nehraje nejsilnější verze týmu a hrozí riziko ztráty bodů.
Pak jsou trenéři, kteří vsází na TOP11. V této variantě hraje vždy to nejlepší co UZAVŘENÝ TÝM nabízí a eliminuje se riziko ztráty bodů, ale pouze do chvíle, kdy začnou odpadat hráči vinou zranění, únavy a ztráty motivace.
Jen tak na okraj, poslední významná trofej Carla je titul 16/17s Bayernem.
Tím s tebou na tohle téma končím.
Zbyněk H.: Naposledy. Uzavřený tým je naprostá hovadina a neexistující pojem, potvrzující, že jsi fotbal nehrál. To jen potvrzuje fakt, že když vezmeš hráče z B-týmu nebo dorostu, kteří nejsou na soupisce A-týmů, tak najednou tvůj uzavřený tým už není uzavřený. Je to prostě blábol. Sparta Praha v době Stramaccioniho protočila v Áčku 40 hráčů za sezónu. Jak všichni víme, k úspěchu to nevedlo.
Jako logika toho, kdo má kolik zápasů v jaké týmu už je hovadina dvojnásobná. Tělu toho hráče je přece jedno, kde tu porci zápasů odehrál, pokud je to stejná úroveň. Proto Mbappeho 30+ je stejných v PSG jako u nás.
Posuzovat dopad rotace na tým a ne jednotlivce je volovina, kterou snad ani nemůžeš myslet vážně.
Seriózně se má smysl bavit o rotaci v rámci jedince, tak aby se ulevilo někomu, kdo má problém. Tuto diskuzi jsem schopen vést.
S totálním blábolem, který píšeš ty, nemá smysl ztrácet čas a už na tohle reagovat nebudu. To je suveréně nejstupidnější názor, co jsem tady zatím četl.
*rofl* Hráči dorostu v áčku RM, pod Carlem, kde nehrají ani hráči Béčka*lol* Jsi marný, vždy si vytáhneš nějaký blábol, který se ti hodí. Zrovna od tebe je použití hráčů rezervy 2* vtipné.
Jinak pojem UZAVŘENÝ TÝM jsem použil speciálně pro tebe, aby i tupec jako ty pochopil o čem celou dobu píšu.
Fotbal je týmový sport, tam jednotlivec ještě nikdy nic nevyhrál viz. tvůj vlastní argument s Galacticos. Proto vždy tým a ne jednotlivec. Proto ty nikdy smysl rotace nepochopíš.*wink*
Zbyněk H.: Bavím se obecně. To seš tak natvrdlej nebo co? Obecně pojem uzavřeným tým je volovina větší než ty sám. Chápeš?
Představ si, jestli to dokážeš, třeba Spartu Praha v roce 2018. Hložkovi bylo 15, hrál za dorost, nebyl na soupisce A-týmu a odehrál za A-tým 19 utkání. Je to dostatečně pochopitelný i pro tebe?
Takže uzavřený tým 25 hráčů je pojem, který sis vymyslel a nejen, že ho nikdo nezná, ale ani neexistuje.
Myslíš, že nevím, že je fotbal týmový sport. My se tu ale bavíme celou dobu o zranění v přímým důsledku malý rotace. A proto ten konečnej důsledek je třeba brát v rámci jednotlivce a ne týmu. Podle vaší teorie přece nebude dávat smysl to, když celej tým bude rotovat jak zběsilej a jeden hráč bude mít za sezónu 55 zápasů. Fotbal je týmovej sport, ale únava je přece individuální a ne týmová.. Přece nemůžeš říct, že Franta je unavenej víc jen proto, že je unavenej i Karel s Petrem. Každej je přece unavenej tak, jak je sám.. Nemůžu věřit, že tohle někomu vysvětluju..
Luka a Toni si musejí neskutečně rozumět. Po víkendovým zápase byl Toni vzhůru asi do tří, aby viděl hrát madridistu Dončiće v dresu jeho oblíbených (hlavně díky Dirkovi) Mavs. Po herní i lidský stránce bude strašně těžký je nahradit