KOMENTÁŘ: Den, kdy Real prohrál s Barçou dvakrát v jednom zápase
Druhá vysoká prohra Realu Madrid El Clásiku v této sezóně je předmětem debat, dohadů a komentářů. Jedním z těch, kdo okomentoval tvrdý úder, který Los Blancos obdrželi ve finále Španělského superpoháru, je Carlos Carpio, zástupce šéfredaktora deníku MARCA.
Tohle byla dvojnásobně silná prohra. To, co se odehrálo v Džiddě, se ukázalo jako dvojitá kapitulace, protože Real Madrid prohrál dvakrát v témže utkání s Barcelonou, která byla až nechutně lepší.
První prohra připadá na dobu od úvodního hvizdu do 56. minuty, kdy se na hřišti hrálo jedenáct na jedenáct. Real si počínal zcela nepřijatelně, místy až trapně.
Výsledek 1:5 jasně odrážel přednosti jednoho týmu a trápení druhého. Real Madrid působil dojmem absolutní taktické, technické a mentální slabosti. Jeho neuvěřitelné nedostatky začaly v defenzivě, kde byli dva hráči, kteří nejsou obránci, totiž Lucas a Tchouaméni. Pokračovaly přes střed hřiště, kde se Camavinga a Valverde rozbíjeli o tlak, který na ně vyvíjeli Casadó a Gavi. Vpředu byl prakticky po celý zápas neviditelný Vinícius. Jen Mbappé a Rodrygo na hřišti pracovali společně s jinak nevýrazným Bellinghamem.
Kritika se snese oprávněně na Ancelottiho, který v taktice a plánování opět na plné čáře prohrál s Flickem. Přístup Carlettova týmu byl apatický, nebyla tam žádná snaha o reakci na to, co se na hřišti dělo. Zatímco na straně Barçy tlačili všichni hráči zuby nehty, na straně Realu bránili hráči očima a z metrové vzdálenosti od soupeře, bez napadání.
Druhá porážka byla ještě horší než krvavý brankostroj, který se na hřišti odehrával do 56. minuty. Když totiž v téže minutě VAR opravil chybu Gil Manzana, který následně vyloučil Szczesného a o minutu později Rodrygo z přímého kopu snížil na 2:5, bylo zcela přirozené očekávat, že Los Blancos, s vyhlídkou na více než půlhodinovou přesilovku, Barçu pořádně zatlačí, aby s hrozivě vypadajícím výsledkem něco udělali. Chyba.
Sledovat rezignaci týmu, zbaveného hrdosti, odvahy, a především duše tváří v tvář tak těžké porážce bylo hodně překvapivé. Příznivci Los Blancos jsou z takového přístupu právem zklamaní. Barça byla i v početní nevýhodě po celou dobu lepší a spořádaně bránila.
Pouze Kylian Mbappé vytvořil za 38 minut, které uplynuly od Rodrygova gólu do závěrečného hvizdu, jediné nebezpečí. Byla to naprostá bezradnost. Real, který měl v ruce karty na to, aby se ještě pokusil s osudem El Clásika něco udělat, hrál ještě poddajněji a odevzdaněji. Bez fotbalovosti, bez touhy a bez krve se proti Barceloně vyhrát nedá.
CARLOS CARPIO, ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA DENÍKU MARCA
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: Carlos Carpio, marca.com
3 Komentářů
s tym clankom jednoznacne suhlasim…..kazdy musi zacat od seba ,od trenerov az po posledneho hraca,prisli sme o pohar,tak podme skusit dalsie vyhrat a hlavne zmenit aj hru a pristup
1/ Trápenie, neschopnosť, nemohúcnosť. 5 gólov za 50 minút je nočná mora. Bezradné pohľady hráčov a trénera.
2/ Presilovka bez nejakej šance. Ak by sa hralo ešte 100 minút, tak určite nestiahneme náskok, možno ani nedáme tretí gól.
Barce v lige viackrát stratila body proti slabším súperom, ale Real zvalcuje. Kedy hráme s nimi najbližšie?
úvaha „keby bolo keby“
nebyť červenej karty pre brankára a oslabenia Barcelony, tak reálne mohli Realu streliť 7-8 gólov, a to by bola ešte len sranda,
hrali zápas snov, s chuťou, efektívne, zato naša obrana ako paralyzovaná (synonymum je ochrnutá).