Joselu: Real má obrovskou výhodu, protože dokáže skvěle ukončit sezónu
- Bývalí hráči Realu
- 21. března 2025
- 0 Komentářů
- Zbynek H.
Joselu včera večer poskytl rozhovor televizní stanici Cadena SER. Přinášíme úplný překlad tohoto rozhovoru s bývalým útočníkem Realu Madrid.
Máme tu Joselu neboli José Luise Mato San Martína, který odešel z Realu Madrid do Kataru a nyní je na lince v programu El Larguero. Ahoj, Joselu, dobrý večer!
„Dobrý večer, vlastně u mě už skoro svítá.“
Máte tam o dvě hodiny více, že?
„Ano, skoro… Zbývá mi ještě 20 minut, takže za chvíli bude nový den.“
No, děkuji, že jste si udělal čas v tak pozdní hodinu, po noci strávené v Kataru a po odehrání přátelského zápasu, který jste nedávno dohráli, že?
„Ano, kvůli ramadánu jsme hráli ve 21:30 místního času. Časový harmonogram se trochu změnil, ale právě jsme dohráli zápas a teď máme dva dny volna, abychom se mohli věnovat rodině.“
To je skvělé. Jak zápas probíhal?
„Šlo to dobře, vyhráli jsme 2:1. Je to vlastně spíš tréninkový zápas, protože máme delší pauzu než v Evropě – poslední zápas jsme hráli před čtrnácti dny a další nás čeká až 29. Takže je to takový způsob, jak udržet zápasový rytmus.“
A podařilo se vám trefit síť?
„Ne, dnes ne. Góly si nechávám na ty důležitější zápasy, oficiální.“
Říkal jste, že ramadán ovlivnil váš program. Jak to vypadá v tréninku hráčů, kteří ho nedodržují, ale většina jejich spoluhráčů se postí?
„No ano… Tady se stejně vstává brzy. Například moje děti začínají s výukou v půl osmé ráno. Teď kvůli ramadánu začínají o hodinu později a končí o 45 minut dříve, aby se všichni stihli dostat domů na iftár, večerní jídlo, které teď připadá zhruba na 17:50. Každý den se posouvá o minutu později.“
A trénink?
„Nejhorší je trénink v devět hodin večer, to už je příliš pozdě. Ráno doprovodím děti do školy, snažím se strávit den s rodinou a večer jsem vyčerpaný a musím jít na trénink. Domů se dostávám kolem 00:30. Je to ale nutné, aby naši kolegové, kteří nejedí a nepijí od východu do západu slunce, mohli trénovat po jídle.“
Jak se žije v Dauhá? Přizpůsobili jste se vy a vaše rodina dobře?
„Velmi dobře, jsme příjemně překvapeni. Mnoho lidí nezná Katar ani Dauhá, ale je to skvělé místo pro život s rodinou, s vysokou životní úrovní. Nejhorší jsou letní vedra, která se za měsíc vrátí, ale země je perfektně přizpůsobená. Jsou tu klimatizované stadiony, nákupní centra – vše uzpůsobené pro cizince. Moje děti tu mají skvělé výsledky ve škole, jsme velmi spokojení.“
A kdy začíná a končí váš den?
„Vstávám v 7:15 a už je nějakou dobu světlo. Během ramadánu lidé jedí před půl pátou ráno, protože tehdy začíná den, a slunce zapadá kolem půl šesté.“
Je na silnicích v Dauhá opravdu tak velký provoz?
„Ne, ne tak moc. Vzpomínám si, že loni, když jsem byl s Realem Madrid na Superpoháru v Rijádu, to tam bylo mnohem horší. Tady je více aut jen kolem 22:00-23:00, kdy lidé vyrážejí na druhou večeři. Ale jinak je město dobře propojené.“
A cestování na zápasy?
„V lize a poháru jsou všechny zápasy v Dauhá. Jen v asijské Lize mistrů jsme cestovali do Saúdské Arábie, Dubaje a dalších míst. Ale pokud nehrajete asijské zápasy, můžete cestovat nejdále 30 km. To je obrovské pohodlí.“
Co vám ze Španělska nejvíc chybí?
„Upřímně? Cítím se tu velmi dobře, země je dobře přizpůsobena cizincům. Dauhá není Saúdská Arábie – máte tu stejné restaurace jako v Madridu, skvělou kvalitu života, obchody… Je to dražší, ale je to malé město, které má všechno. Jsou tu krásné pláže a místa, kde se dá trávit čas s dětmi. Je to znát, nikde není jako doma, ale jsme velmi spokojeni.“
A jamón?
„Ten si můžete koupit. Je tu obchod pro cizince, který se správným povolením prodává výrobky ze zahraničí.“
Ptám se proto, že včera u nás byl Álvaro Morata a říkal: „Kdybych mohl vrátit čas, z Atlétika Madrid bych neodešel.“ Možná je to pro tebe stejné, Joselu?
„No, je jasné, že mi Real Madrid bude vždycky chybět. Ale také chápu, že ve fotbale jsou různé etapy a momenty. Myslím, že jsem si užil každý okamžik, kdy jsem mohl obléknout dres Realu. Pro mě to bylo to nejlepší, co mě v kariéře potkalo. Měl jsem velké štěstí, že jsem mohl být součástí prvního týmu a vyhrávat tituly s nejlepším klubem na světě. V průběhu let musíte dělat rozhodnutí a toto pro mě bylo velmi těžké – jak pro mě, tak pro mou ženu a děti.“
„Nebylo snadné opustit Madrid, ale zároveň jsem myslel na budoucnost své rodiny. Nemohu říct, že bych toho litoval, protože se vždy snažím dívat dopředu a řídit se svými rozhodnutími – ta mě dostala tam, kde jsem. Pravdou ale je, že Real Madrid mi bude vždycky chybět, protože to, co jsem tam zažil, bylo nepopsatelné a v žádném jiném klubu jedinečné.“
A jako důležitá postava se podílel na úspěších týmu. Ostatně tvůj příběh je všem dobře známý – tvé druhé dobrodružství v Madridu nemohlo dopadnout lépe. Španělský šampionát, Liga mistrů, úspěchy s národním týmem… a pak ty dva slavné góly proti Bayernu v semifinále!
„Ano, ano… Když o tom mluvíš, běhá mi mráz po zádech! Je to přesně to, o čem jsme se bavili předtím – je jasné, že mi Real chybí, protože na takové okamžiky se nezapomíná. Mám je hluboko v hlavě a moje děti mi je stále připomínají. Lidé mě stále označují na sociálních sítích a vzpomínají na ten zápas… Představte si, jaký dopad má, když hrajete za Real Madrid – že si vás fanoušci stále pamatují a píší vám, když Los Blancos hrají Ligu mistrů. To je něco, co můžete zažít jen v takovém klubu.“
A navíc jste měli perfektní sezonu – vyhráli jste skoro všechno!
„Přesně tak!“
No, a mistrovství Evropy se španělskou reprezentací taky nebylo špatné, že?
„No ano, to byla třešnička na dortu! Byla to neuvěřitelná radost být součástí toho týmu, strávit těch více než 40 dní s kolegy, s tím skvělým trenérským štábem. Ale nezačalo to až na EURO – myslím, že Luis de la Fuente vytvořil od samého začátku skutečnou rodinu.“
„Bylo to vidět už když jsme vyhráli Ligu národů. Každý fotbalista cítí něco výjimečného, když reprezentuje svou zemi, a možnost vyhrávat trofeje pro Španělsko je něco úžasného. Nejlepším důkazem bylo to, co se dělo v ulicích – kolik lidí nás podporovalo a slavilo s námi. Byl to absolutní úspěch.“
Bylo to úžasné EURO – porazili jste všechny evropské velmoci! A kdyby vás teď v Kataru navštívil nějaký kamarád, co byste mu ukázal jako první – záběry z EURO, kde jste vyhrál šampionát, nebo vaše góly proti Bayernu v Lize mistrů?
„Pustil bych mu nejnovější dokument Cómo no te voy a querer! Je to fantastické! Ukážu mu ho a řeknu: ‚Musíš to vidět.‘ A on se na to podívá. V jednom z dílů je dokonce speciální část věnovaná mým semifinálovým gólům proti Bayernu. Nedávno jsem se ve škole, kam chodí moje děti, setkal s jedním ze španělských rodičů. Den před odvetným zápasem Ligy mistrů s Atléticem mi řekl: ‚Dnes večer si pustím na Amazonu tvůj pátý díl z tohoto dokumentu, abych se motivoval na zítřejší zápas s Atléticem.‘ A já jsem mu odpověděl: ‚To je skvělé.‘“
Viděl jsi ten slavný pokutový kop?
„Samozřejmě, jak bych ho mohl nevidět! Samozřejmě, v danou chvíli je to těžké vidět, to je pochopitelné. Ale později, když jsme viděli opakované záběry, se zdá být jasné, že se míče dotkl dvakrát. V těchto situacích VAR hodně pomáhá – v jiných už možná ne nutně, ale v tomto druhu akce je opravdu užitečný.“
Joselu, myslím, že to musíme podrobit vědecké analýze, protože z nějakého důvodu fanoušci Realu vidí dva doteky a fanoušci Atlética jen jeden. Včera to řekl Morata: „Vidím jen jeden dotek, Manu. A ty teď říkáš, že je jasné, že tam byly dva. Fanoušci Atlética a Barcelony nikdy neuvidí dva doteky s míčem, i kdyby byly evidentní!
„No ano, ale i kdybych k tomu přistupoval neutrálně, na některých záběrech je vidět, že se míče dotkli dvakrát. I kdyby to bylo nenápadné, pravidlo je pravidlo – někdy funguje ve prospěch a někdy proti, s tím nic nenaděláme.“
Když pomineme toto téma – chtěl jsem se vás zeptat na Real Madrid. Předpokládám, že stále sledujete jejich zápasy, i když už tam nehrajete. V týmu se toho moc nezměnilo – odešel jsi ty, Toni Kroos, Nacho a to je v podstatě všechno. A přesto je vidět, že tým vypadá trochu jinak. Stále bojují o všechny trofeje a jsou ve skvělé pozici, ale jak to všechno hodnotíte s odstupem? Zejména duo Vinícius – Mbappé, které vyvolává tolik debat? Někteří lidé říkají, že Mbappé hraje lépe, když tam není Vinícius, že si lépe sednou, když ten druhý není na hřišti. Jak to vidíte vy?
„Začátky jsou vždycky těžké. Když spolu hrají dva fotbalisté světové úrovně, může se zdát, že si navzájem překážejí. Ale od prvního dne bylo vidět, že Vinícius a Mbappé spolu vycházejí dobře – viděli jsme, jak si navzájem dávají pokutové kopy, jak se podporují. V minulé sezóně Vini penalty kopal, letos by je mohl také střílet, ale víte, že když do týmu přijde fotbalista Mbappého formátu, vždycky se od něj bude něco očekávat a bude na něj vyvíjen tlak.“
„K dnešnímu dni mu chybí jen dva góly k tomu, aby překonal výkon Cristiana Ronalda z jeho první sezony v Madridu. A přesto se to říká: ‚Je březen a on už má na kontě více než 30 gólů.‘ Takže když se podíváte na čísla, není o čem mluvit – Mbappé odvádí svou práci. Jistě, najdou se zápasy, které jsou lepší a horší, ale problém je v tom, že se všichni snaží srovnávat tuto sezonu s tou minulou, která byla vynikající. A každá sezona je úplně jiná – i když se v týmu změnili jen dva nebo tři lidé, každý tým se vyvíjí.“
A je tu ještě jeden rozdíl, Joselu – v minulé sezoně bylo Atlético už v zimě prakticky mimo boj o titul a v prosinci ztrácelo na Real více než 10 bodů. A teď? Jsou v mnohem lepší formě. Barcelona byla také v krizi a nyní vypadá lépe. Kdo je podle vás nejsilnější z této trojice v boji o titul?
„Myslím, že Real má obrovskou výhodu – dokáže skvěle zakončovat sezony. Vzpomínám si na zápas s Lipskem v Lize mistrů – nehráli jsme dobře, byly tam tyče, břevna, ale nakonec dal Brahim gól, i když v dvojzápase to byl soupeř, kdo měl více příležitostí. A co se stalo potom? Všechno jsme vyhráli.“
„Real má takový dar – i když po celou sezonu nehraje ideálně, dohrává ji na plný plyn a v rozhodujících chvílích dělá rozdíly. Je to tým, který nelze nikdy podcenit. Barcelona letos hraje lépe než loni, ale v Lize mistrů na ni bude vyvíjen obrovský tlak – tuto soutěž už léta nevyhrála a nyní se téměř musí dostat do finále. A to by je mohlo trochu přemoci. Vzhledem ke stylu hry a kvalitě hráčů, které mají, se Barcelona a Atlético také počítají do boje o titul.“
„Atlético vždy bojuje až do konce, i když z Ligy mistrů vypadlo a po nedávné porážce s Barcelonou je ještě o něco dál. Vždy jsou však nebezpečným soupeřem. Loni jsme La Ligu vyhráli pět kol před koncem a v této sezoně vše slibuje mnohem vyrovnanější boj. Pokud Barcelona vyhraje dohrávaný zápas s Osasunou a předstihne Real, bude to opravdu zajímavé.“
Jedinou nevýhodou pro vás je asi čas zápasu?
„Ano, tady jsou zápasy ve 21 hodin, což znamená, že u mě v Kataru začínají ve 23 hodin a končí v půl druhé ráno – to je hrozné. Vzpomínám si na ten den, kdy Real doháněl ztrátu… Přinutil jsem manželku, aby se na zápas dívala se mnou, a druhý den jsme museli společně doprovodit děti do školy.“
A ona se s vámi obvykle dívá na zápasy?
„Ano, ale někdy zápasy končí tak pozdě, že mi to řekne: ‚Nezvládnu to, padám únavou‘.“
Ještě dvě otázky a pustíme tě, Joselu. První na Daniho Carvajala – vašeho švagra, s nímž jste sdílel šatnu v Madridu i s národním týmem na EURO. Pokud vše půjde dobře, uvidíme ho na hřišti ještě v této sezoně. Jak se cítí? Co vám říká?
„Dobře! Zrovna dnes jsem viděl, že Real nahrál video s jeho tréninkem. Ale on je strašně tvrdohlavý, je to opravdová šelma. Věděl jsem, že tohle zranění ho nezlomí, naopak ho ještě víc motivuje. Vzpomínám si, jak jsem s ním mluvil den po operaci – strašně ho to bolelo, ale o dva dny později už říkal: ‚Uvidíte, až se vrátím, budu ještě lepší.‘ Je jako pružina – dejte mu trochu času a on uběhne celé Španělsko!“
To je pravda, ale musí být opatrný.
„Samozřejmě je to teprve pět měsíců, všechno se musí dělat postupně. Ale při takových zraněních je nejdůležitější psychika a on má mentalitu bojovníka. Jsem si jistý, že se vrátí do hry – pokud ne stejně, tak ještě lépe.“
Španělské reprezentaci hodně chybí, Realu Madrid také. Na pravé straně obrany bylo v posledních letech těžké najít vhodnou náhradu.
„Je pravda, že ve španělském fotbale je na tomto postu nedostatek kvalitních náhradníků.“
(Rozhovor byl přerušen kvůli technickým problémům).
Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.
Zdroj: Cadena SER
