Jak důležitá je přítomnost fanoušků na tribunách? Závěry studie hovoří jasně
Studie provedené v období izolace ukazuje, že bez jakéhokoli tlaku ze strany fanoušků, domácí týmy vyhrávájí méně zápasů, častěji se jim pískají fauly a dostává více karet. Vliv domácích fanoušků na tým i rozhodčího je značný.
Na kolotoči velkých a menších omezení vyvolaných koronavirem se v listopadu objevila známka naděje: britská vláda umožnila fanouškům vrátit se na tribunu v zápasech Premier League. Tento krok však byl rychle přehodnocen, protože Boris Johnson v pondělí opět obnovil úplné uzamčení stadiónů.
Pravidla byla jednoduchá: až 4 000 fanoušků v zónách méně zasažených pandemií. Například Liverpool a Londýn byli v zóně 2, takže na Anfield nebo Stamford Bridge mohli přijít 2 000 lidí, zatím co Manchester byl v zóně 3, takže zápas United proti Leedsu se hrál bez fanoušků.
Poté na problém s tímto pravidlem poukázal Marcelo Bielsa. „Mělo by platit pravidlo, že fanoušci mohou být na všech stadiónech nebo na žádných stadionech.“ Přítomnost fanoušků ovlivňuje výsledky a kluby umístěné v zónách více zasažených pandemií jsou navíc penalizovány, “uvedl Argentinec.
Statistika nelže
A měl pravdu, nebo to alespoň ukazují statistiky.
El País analyzuje, že před pandemií vyhrál domácí tým 45% zápasů a hostujíci 29%. V 26% případů došlo k remíze. Po návratu do hry po lockdownu domácí vyhrali domácí 41% zápasů, hostující tým 33% a remíza byla ve 26% zápasů.
V samotné španělské lize, kde se vláda v druhé polovině ledna posadí k tématu návratu fanoušků na stadiony a přistopí k tomu asymetricky, což umožní různým způsobem zaplnit stadiony v různých regionech, je význam fanoušků ještě větší. Před pandemií zvítězili domácí v 47% zápasů, hosté 28%, a remíza byla v 25%. Po uzavřených stadiónů vyhrávají domácí v 40% zápasů a hosté v 32%. Výhoda klesla z 19% bodů na 8%.
Studie hledá důvody
Odkud takové rozdíly pocházejí? Nejprve kvůli nedostatečnému tlaku na rozhodčí. Carlos Cueva, profesor ekonomie na univerzitě v Alicante a doktorát na univerzitě v Cambridge, uvedl, že lockdown vedl k celosvětovému experimentu, který je třeba prozkoumat.
Od roku 1993 do roku 2020 měl k dispozici údaje z 230 000 zápasů hraných ve 41 profesionálních ligách. Porovnal je s 2 749 zápasy loňského roku bez fanoušků ve 28 zemích. Jako odborník na behaviorální ekonomii narazil Cueva na jedinečnou příležitost.
Po léta se zabýval dopadem lidského tlaku na výsledky v každé oblasti financí. Nikdy však neměl tak dokonalé podmínky, aby se zbavil faktoru fotbalového fanouška.
V roce 2001 analyzoval Luis Garicano, nyní politik z Ciudadanosu a poté zaměstnanec Chicagské univerzity, týmové zvýhodňování pod sociálním tlakem. Jasně to ukázalo, že španělští rozhodčí upřednostňovali „systematicky domácí týmy, upravující délku doby hry v závislosti na skóre místního týmu – prodloužení zápasu při prohře a zkrácení, když zvítězilo“.
Ve shrnutí přímo napsal: „Bylo zjištěno, že řídícím mechanismem je touha uspokojit diváky přítomné na stadionu.“
Tato analýza měla velký vliv na práci Cuevy. Prozkoumal sociální tlaky v profesionálním fotbalu a využil pandemie. „Podíval jsem se na iracionální faktory vedoucí k určitým rozhodnutím. Zvláštní pozornost byla věnována tomu, proč odborníci nebo rozhodčí dělají nesprávná rozhodnutí, když je jejich práce konkrétně bezchybná“.
„Toto je nejjasnější účinek absence diváků na stadionech,“ říká Cueva. Závěrem je: „Zatímco rozhodčí stále pískali více faulů hostům, tento rozdíl po pandemii úplně zmizel. Bez fanoušků je rozhodčí opět neutrální.“
Při zavřených tribunách se píská domácím týmům o 10% více faulů (nárůst z 12,73 na 14,80) a ukazuje o 22% více žlutých karet (z 1,79 na 2,18) a 33% více červených karet (z 0,09 na 0,12).
Zatím co u hostů se prakticky nic nezměnilo: dříve viděli 2,10 žlutých karet, nyní 2,09; také sledují stejných 0,12 červených karet na zápas. Při absenci fanoušků je distribuce rozhodnutí vyrovnaná.
Výbor technických arbitrů Španělské fotbalové federace tuto studii odmítl komentovat, ale zdroje obeznámené s tréninkem rozhodčích připouštějí, že sociální tlak je velmi důležitým aspektem práce rozhodčího. Jedním ze základů kurzu je cvičení, při kterém instruktor obhájí jasně špatné rozhodnutí a požádá o názor studentů. Důrazně trvá na tom, že on má pravdu, aby pod tlakem otestoval víru soudce ve vlastní rozhodnutí. To má odpovídat tlaku z tribun.
Rozhodčí pod tlakem
Výzkum jasně ukazuje, že rozhodčí je ten prvek fotbalu, který je nejvíce nevědomě ovlivňován vlivem tribun. Cueva dodává, že rozhodčí není jediná část, která se mění, když na tribuně nejsou fanoušci. „Je také možné, že příznivci domácích ovlivňují výsledek jinými způsoby, například posílením jejich morálky nebo depresí soupeře.“
Nejzajímavější je, že Cuevova analýza souhlasí s Bielsou, která si stěžovala na přítomnost až 2 000 fanoušků ve vztahu k jiným uzavřeným stadionům. „Částečné uzavření stadionů a přijetí dokonce i konkrétní skupiny fanoušků zruší efekt COVID. Když máme jen částečné uzavření, nevidíme žádný pokles pravděpodobnosti domácí výhry. Je to jako předtím. “
Od 30. prosince se Liverpool vrátil do zóny 3, aby oznámil konec svých zápasů s příznivci, a po pěti dnech premiér Boris Johnson uzavřel celé Spojené království. Rovnost prázdných stadionů je tak zpět.
Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.
Zdroj: El País
2 Komentářů
Velice zajímavý článek a důkaz toho, že fanoušci na stadionech prostě chybí.
Doufám, že se v tomto roce vrátí do ochozů všichni fanoušci.*drink*
To přece ví každý že fanoušci na stadiónu vyvinou tlak na hráče i rozhodčí. Co na tom chtěj zkoumat. *wall*