JÁ, LEGENDA #12 – Florentino Pérez: Historky z podsvětí
- Já, Legenda
- 5. června 2019
- 10 Komentářů
- Hleďas
Florentino Pérez je pravděpodobně nejznámějším prezidentem v historii Realu Madrid. Je schopný, velice mocný, hladový po úspěchu, ale často také nemilosrdný a jeho kroky často budí velké množství zlé krve i mezi fanoušky jeho vlastního klubu.
Když se řekne Florentino Pérez, každému nejspíše automaticky naskočí: prezident Realu Madrid. Cesta k této pozici ovšem nebyla jednoduchá. Tato cesta byla naopak velice trnitá a zajímavá a my budeme rádi, když se s námi po jejích stopách vydáte.
Florentino Pérez se narodil 8. března 1947 a už jako malý se jevil jako velmi nadané dítě. Prospíval bez nejmenších problémů a i na Vysoké škole polytechnické v Madridu, kde studoval stavební inženýrství, patřil mezi premianty. Po absolvování se však nevrhl rovnou do svého oboru, nýbrž začal pracovat pro vládu. Jeho cesta byla zpočátku podobná jako cesta každého začínajícího politika. Nejprve v administrativní roli v rámci územní samosprávy pomáhal rozvíjet silniční infrastrukturu v menších městech, než mu byla nabídnuta pozice na Ministerstvu dopravy.
Cílevědomého Florentina však toto povýšení ani zdaleka neuspokojilo. Mladý inženýr se rozhodl, že se zkusí prosadit na politickém poli naplno a to se mu povedlo, když byl zvolen generálním tajemníkem nově založené strany demokratický reformistů (španělská zkratka PRD). V této pozici ale dlouho nevydržel, protože v roce 1986 byla jeho strana rozpuštěna. Ve volbách nedostala dostatek hlasů a tudíž ani jeden mandát v parlamentu. Tento výsledek byl pro ambiciózního Péreze velkým zklamáním a tak se rozhodl směr svého životního putování otočit o 180 stupňů.
Peréz učinil těžké rozhodnutí. Zahodil vše, co dosud ve světě politiky budoval a vstoupil do světa obchodu. S malou skupinou přátel koupili krachující stavební společnost s názvem Padrós a v relativně krátké době se jim podařilo učinit ji ziskovou. Ačkoliv to v té době možná nepoznal, položil právě základní kámen toho, co se později stalo nadnárodním gigantem.
Následující roky strávil Florentino obhospodařováním svého stále vzkvétajícího podnikání. Ve Španělsku byl tehdy stavební průmysl na velkém vzestupu a Florentinovi se podařilo získat řadu výhodných zakázek pro svoji firmu. Pomalu ale jistě, se společnost stávala jednou z hlavních hnacích sil španělské ekonomiky. To umocnilo spojení Padrós s další významnou společností, fúzí se vytvořila společnost ACS, která je dodneška jednou z největších stavebních společností na světě.
Většina lidí by se tímto úspěchem uspokojila a z poklidu domova sledovala, jak přibývají peníze na bankovním účtu. Florentino Pérez však není jako většina ostatních lidí a proto když se v roce 1995 odhalilo, že Real Madrid je pod vedením tehdejšího prezidenta Ramóna Mendozy silně zadlužený, rozhodl se Pérez, že právě on je osobou, která vrátí blednoucí značce lesk. Tehdejší prezident Ramón Mendoza však dokázal svoji pozici uhájit a se ziskem 699 hlasů si vysloužil mandát na další funkční období. Pérez se tak opět obrátil ke svojí firmě. Hlad po prezidentském křesle v Realu Madrid však byl stále velký a Florentino už spřádal plány na příští volby.
V roce 2000 to zkusil znovu a tento pokus již byl úspěšný. Stal se prezidentem Realu Madrid a rozhodl se, že fotbalový svět tak, jak byl do té doby známý, změní k nepoznání. Nebál se riskovat a dělat tahy, na které by se ostatní báli byť jen pomyslet. Jedním z takových tahů byl samozřejmě přestup Luíse Figa. Transfer největší hvězdy rivala však nebyl jednoduchý. Už během své kampaně Pérez prohlašoval, že pokud bude zvolen, portugalská hvězda přestoupí. Abyste pochopili absurdnost tohoto výroku, zkuste si představit situaci, kdy by kandidát na funkci prezidenta Barcelony před pár lety prohlašoval, že přivede do Katalánska Cristiana Ronalda. Takový nesmysl to byl. Florentino však věděl, co dělá. Nikdo totiž neviděl, co se odehrávalo v zákulisí. Figův agent nejprve Péreze ujistil, že jeho klient by byl ochoten změnit barvy, Florentino naopak slíbil, že pokud nebude zvolen, dostane Figo velkorysé finanční odškodnění.
Pérez nakonec opravdu ve volbách vyhrál, když porazil Lorenza Sanze. Okamžitě aktivoval Figovu výkupní klauzuli ve výši tehdy astronomický 50 milionů EUR. Barcelona byla naprosto bezmocná a mohla jen sledovat, jak se jejich talisman stěhuje do týmu nenáviděného rivala. Tento tah byl naprostý masterpiece a Pérez hned zezačátku ukázal, jak schopný doopravdy je.
Jeho první funkční období však nebylo pouze o bezhlavém utrácení. Nejdříve je třeba si ujasnit, že Pérez zdědil obrovské dluhy šplhající se do výše až 300 milionů EUR. Musel tedy učinit další velice riskantní kroky, které jsou některými dodnes zpochybňovány. V úsilí zbavit klub nežádoucího finančního břemene se například rozhodl prodat pozemek ve vlastnictví Realu Madrid v La Castellana Avenue, který se nachází velice blízko centra města. Tímto prodejem získal Real Madrid přibližně 500 milionů EUR. Se spoustou peněz a nových nápadů tak byl Pérez schopen nastolit dnes už takřka kultovní projekt Gálacticos.
Abychom mohli alespoň částečně pochopit Péreze, musíme pochopit i jeho způsob myšlení a politické názory. Florentino se nikdy netajil svými vazbami na křesťanskou konzervativní a pravicovou stranu Partido Popular (PP). Pérezovu ideologii můžeme shrnout do tří slov: obchod, peníze a moc. Spojení s Partido Popular Péreze nejednou dostalo do vážných problémů, přestože žádné nezákonné praktiky nikdy nebyly odhaleny a Pérez nikdy nebyl z žádného trestného činu obviněn.
Florentino v tom zkrátka umí chodit, což dokládá i situace, kdy byl předvolán, aby se účastnil soudního řízení, jehož předmětem byl jeden z největších korupčních skandálů Španělska posledních let. Pérez byl předvolán na základě toho, že z účtu Realu Madrid mělo docházet k transferům velké sumy peněz na účet jedné velmi malé společnosti, kterou vlastnil muž, který měl silné vazby na PP. Pérez tyto platby přiznal, řekl však, že s PP nemají nic společného. A protože spojení se nikdy nikomu nepodařilo dokázat a platí presumpce nevinny, Florentino musel být osvobozen ze všech obvinění.
Florentinův klíč k úspěchu je jeho harmonický vztah s médii. Novináři často dostávají zdarma vstupenku na Bernabéu, Florentino si s nimi povídá a často se s nimi podělí i o různé citlivé informace. Na oplátku tak může cenzurovat různé informace, které by nemusely dělat dobrotu.
Pérez má obrovský vliv také v legislativě. Jeden z nejkontroverznějších španělských zákonů poslední doby – Lex Mordaza, který upravuje strukturu a řízení korporací jakoby byl na míru upraven právě pro Péreze, když mu v roce 2011 umožnil vstoupit do představenstva společnosti Iberdrola, což je jedna z nejsilnějších energetických společností ve Španělsku.
Florentino má nyní v Realu Madrid absolutní moc. Osoba, která ho bude chtít svrhnout, musí splňovat často až absurdní požadavky, které Florentino dokázal během své vlády prosadit. Ti, kteří chtějí kandidovat proti němu, nyní musí prokázat, že mají velké množství finančních záruk a osobního bohatství. Pérez si v podstatě zařídil, že volby může vyhrát pouze on, přestože fasáda demokracie zůstává.
Jediný, kdo se byl vůči Florentinovi schopen vymezit, je část podporovatelů Realu Madrid zvaná Ultrasur – skupina radikálních, občas však také násilných fanoušků. Ultrasur protestovali proti Pérezově moci a jeho vládě například tím, že ho vypískali a vybučeli přímo na stadionu, což je jednání, které je vůči prezidentovi klubu značně neobvyklé. Pérez tuto kritiku příliš laskavě nepřijal. Využil několika násilných střetů, jejichž účastníky Ultrasur byli a tyto incidenty využil jako záminku k tomu, aby jim zakázal vstup na stadion. Tímto tuto skupinku fanoušků absurdně oddělil od týmu, odstranil tím svého potencionálně nebezpečného nepřítele, navíc tím získal obdiv značné části španělské fotbalové komunity. Naprosto geniální tah.
Florentino Pérez je nesporným vládcem největšího fotbalového klubu světa. Je to nesmírně schopný člověk, který dosáhne svého cíle za každou cenu. Mít ho na své straně je pro klub ohromná výhoda, ale zároveň nevýhoda zároveň. Jak již bylo řečeno, Pérez je totiž nesporný vládce a v jeho rozhodnutích, která vždy nebývají správná, ho nedokáže nikdo zastavit. V praxi si může dělat vše, co chce. Na závěr slova samotného Florentina Péreze: „Jsem mocný, protože jsem prezidentem Realu Madrid.“
Zdroj: vice.com, wikipedia.org
10 Komentářů
Hleďas, veľká vďaka za článok. Zaujímavý a veľmi dobre sa čítal. *drink*
Paradny članok..super informacie a zaujimave čitanie..velka pochvala
Zajímavý článek. *thumb*
Generálny tajomník PRDu *lol*
Perfektný článok *thumb**thumb**thumb* A áno Flo je taký náš taťka diktátor *lol* A ako každý taký má svoje pre aj proti (najväčšie proti sú napr. až žalostný prístup ku klubovým legendám). Avšak napriek všetkému, za mňa je to rozhodne muž na pravom mieste. Ekonomický génius a už len kvôli Galacticos 1, že vôbec takéto rozprávkové bytosti ako Figo, El Fenoméno, Zidane, Beckham hrali spolu tak to je podľa mňa životné dielo a dar pre futbal celkovo. A myslím, že ak by sa Kataláncom doslova nenarodil Lionel Messi (a s týmto géniom ešte borci ako Xavi a Iniesta), tak by Florentino totálne ovládol Španielsky futbal a Real by mal trofejí za jeho éry dvojnásobne viac…
Na druhou stranu, by se Španělská liga nacházela v atraktivnosti asi tak jako Německá, Francouzská nebo Italská. 1 tým který drtí všechny.
Tím nechci ale řikat, že se mi líbí jak Barcelona ve španělsku dá se říct kraluje, nadruhou stranu ty úspěchy pak chutnají sto krát lépe *smile*
Súhlasím *smile*
Ať žije pan Pérez*drink*
Skvělý článek. Sice s Perézem v něčem nesouhlasím, ale je to skvělý prezident. Jeho druhý období je ještě o kousek úspěšnější než to prvn (fotbalově i obchodně). Čeká nás skvělá budoucnost, tenhle rok jsme si museli protrpět,ale pro chod klubu to bylo nebytné. Přijdou skvělé posily, bude nový stadion… neskutečně se na následující sezony těšim. Peréz je takovej náš Don Corleone. *rofl**rofl**rofl* A Já měl Dona vždycky rád.
Pekny clanek.