Guti: Nedostal jsem šanci trénovat ani Castillu. Dveře do Realu jsou pro mě klubem zavřené
José María Gutiérrez čeká po červnovém propuštění z Almeríe na nové angažmá v roli trenéra. Odchovanec Realu Madrid poskytl rozhovor deníku El País. V rozsáhlém interview hodnotí své poslední působení v Alemríi, svou kariéru, trenérskou dráhu v Realu Madrid a mnoho dalšího.
Z poslední doby si můžeme pamatovat vaši práci v Almeríi a několikanásobné zdůraznění, že Guti je nyní José María Gutiérrez.
„Byl bych rád, kdyby mě lidé poznali jako osobu v nové fázi, ale samozřejmě jsem byl Gutim, jsem Gutim a vždy budu Gutim… Jméno je nejméně důležitá věc. Dál chci být trenérem. Začal jsem být spojován s touto obtížnou a tvrdou profesí. A opravdu chci převzít dobrý projekt. Učím se to už dlouho. Začal jsem s 10letými dětmi a pochopil jsem, že musím projít různými úrovněmi, abych se to naučil pořádně. I když jste byl fotbalista, tato práce je úplně jiná.“
Co jste dělal od odchodu z Almeríe na konci června?
„Sledoval jsem spoustu zápasů. Simuloval jsem tréninky, abych pracoval na tom, jak bych chtěl, aby hrál můj tým. Koukal jsem na všechny taktické varianty. Fotbal je něco velmi bohatého na analýzu. Patřím k těm, kteří si myslí, že trenér by měl mít spoustu způsobů, jak hrát.“
Vaše práce v Almeríi vypadala dobře, ale vyhodili vás, když tým zaujal místo ve skupině hrající play off o postup.
„Byl to velmi pěkný projekt, ale věděl jsem, že s sebou nese obrovské riziko. Bylo do něj investováno hodně peněz. Projekt počítal s postupem do roka a byl jsem si vědom toho, že každý negativní výsledek může být rozhodující a bylo to tak. Prezident je fanatik fotbalu. Zacházeli se mnou nespravedlivě. Cítil jsem, že můžeme bojovat o postup. Byla to velká šance. Fotbalisté to cítili stejně.“
Přesvědčil jste se, že je mimo Real Madrid hodně chladno?
„Je to jiný svět. V Realu Madrid jste v bublině a když ji opustíte, vidíte, že to není fotbalová realita ani běžný každodenní život fotbalisty.“
Mrzí vás odchod z Realu?
„Říká se, že z takového klubu se nikdy neodchází. NE. To byl ten správný moment. V Juvenile A jsem pracoval už dva roky. První ročník byl skvělý, druhý už tolik ne. Potřeboval jsem větší výzvu. Neodešel jsem proto, že mi nedali Castillu. Odešel jsem, protože Real Madrid a Castilla měly obsazené lavičky a já chtěl rozvíjet svou kariéru. Kdybych zůstal další rok v Juvenile, udělal bych krok zpátky.“
V té době jste byl nejlépe hodnoceným trenérem v akademii.
„Měl jsem dobře nastavené etapy v klubu. Žádnou jsem nepřeskočil. Pracoval jsem s desetiletými, s dvanáctiletými a se čtrnáctiletými jako druhý trenér a šanci být prvním trenérem jsem dostal po příchodu Víctora Fernándeze. Připomínalo to kariéru Gutiho fotbalisty, který musel tvrdě makat, aby se dostal do prvního týmu. Jako trenér jsem však nedostal šanci ukázat se v Castille, že můžu udělat skok i do prvního týmu.“
Jenže náhlý odchod do Turecka do Beşiktaşu na pozici druhého trenéra zněl divně.
„Těžké místo. Sehnal mě klub pro trenéra, kterého jsem vůbec neznal, ale byla to velmi pozitivní zkušenost. Poznal jsem jinou formu práce. S profesionální šatnou jsem začal jako trenér a vnímal jsem potíže této profese. Snažil jsem se pomáhat ve všem, v čem jsem mohl a snažil se učit a rozvíjet.“
Možná jste měl málo trpělivosti? Nedlouho po vašem odchodu to byl Raúl, kdo dostal šanci, kterou jste nedostal.
„Tohle nikdy nevíš. Takhle to dopadlo, protože došlo k propouštění trenéra. Solari přestoupil do prvního týmu, Raúl dostal Castillu. Ale kdybych tam zůstal a Lopetegui by to zvládal výborně a Solari zůstal na dva roky za sebou v Castille, co bych dělal? Pracovat s Juvenilem dva roky po sobě? V životě musíte vždy jít tam, kde si myslíte, že vám bude nejlépe.“
Myslíte si, že máte zavřené dveře k návratu do Realu?
„Ano, teď ano. Ne z mé strany, ale z jejich.“
Co by řekl José María Gutiérrez klubu, který hledá trenéra?
„Slibuji jen práci a vážnost. Pohlíží se na mě jen jako na fotbalistu, který měl velký talent, ale … Možná je to důvod, proč jsem přemýšlel o tom Gutim. Fotbal ti dává nálepku a je těžké ji strhnout, zvlášť když se snažíte změnit svůj život a dělat všechno jinak.“
Hrál by Guti v první sestavě u Josého Maríi Gutiérreze?
„Určitě ano, ale prosil bych ho o určité věci, které by mi musel dávat, aby mohl hrát. Dnešní fotbal nemá nic společného s tím, co jsem hrál já. Teď jsou hodně důležité fyzické podmínky, ale tímto samotným aspektem zápasy nevyhrajete. Nejdůležitější je, aby fotbalisté s talentem pracovali stejně dobře fyzicky jako ti s jeho menší dávkou. S fyzickou silou a bez talentu je velmi těžké vyhrávat ligový titul a Ligu mistrů.“
Del Bosque, když byl vaším trenérem, jednoho dne navrhl, abyste si ostříhal vlasy, a odpověděl jste, že by si měl oholit knír. Kdyby vám teď fotbalista řekl něco podobného, co byste řekl?
„Naučil jsem se nezasahovat do soukromého života fotbalistů. Chci z nich dostat to nejlepší. Nic bych mu neřekl.“
Vaší zbraní na hřišti byl míč. Máte to stejně v roli trenéra?
„Samozřejmě. U trenérů by měl být míč základem. Jiné téma je, jestli máte hráče na to, abyste se na něm udrželi. Když nějakého trenéra nasadíte do talentovaného týmu, který může útočit po celé utkání, tak to bude každý hrát takhle. Můžu vidět jasně v hlavě, jak chci hrát, ale když k tomu nemám fotbalisty, tak je o to nemůžu prosit. Dokonce bych jim tím ohrozil celou kariéru.“
Jako fotbalista jste byl v klidu s některými okamžiky hněvu, ale jako trenér jste živí a aktivní. Neustále pracujete podél čáry.
„Když jste na hřišti, máte kontrolu a když jste mimo kontrolu, tak záleží na fotbalistech bez ohledu na to, jak moc chcete hru ovlivnit. Když vidím věci, které se mi nelíbí, tak se je snažím měnit, a proto se podél čáry chovám jinak.“
Ve vašem týmu kdo neběhá, ten nehraje? Díváte se tady na hru jako Guti?
„Ano. Kdo neběhá, nehraje bez ohledu na svůj talent. Ostatně v dnešním fotbale není ani tolik hráčů, kteří by dělali rozdíl. Je jich mnohem méně. Asi by bylo dobré mít Ronalda, Zidaneho, Messiho, Cristiana střílejicího 60 gólů. Takovému hráči můžete něco odpustit. V Realu jsem věděl, že když dostanu míč ke konkrétním hráčům, tak oni zápas rozhodnou.“
Když se podíváte na všechny fenomenální fotbalisty, s jakými jste hrál, jakého jednoho byste si vybral?
„Ronaldo Nazario. Nikdo neví, jaké měl limity, nebýt zranění.“
Věděl jste, že vlastníte rekord v La Lize v počtu nastoupení do zápasu z lavičky – 228 z 387 zápasů? Začal jste 41 % zápasů na lavičce.
„Ano, dobře o tom vím a zvládám to fenomenálně. Seděl jsem však na lavičce v Realu Madrid, ne v Segunda B. Být střídajícím hráčem v Realu Madrid, který přišel z akademie a odehrát tolik zápasů je pro mě… Super. Mohl bych odehrát 700 zápasů jinde a nikdy by to nebylo to samé. Dávám přednost tomu, co jsem měl. Kolik odchovanců hrálo patnáct let v prvním týmu?“
Vyhrál jste tři Ligy mistrů, ale nehrál jste v těch finále ani minutu. I s tím se vám daří vyrovnat?
„O něco hůř. V prvním finále jsem byl mladý. Ve druhém jsem měl zranění. Třetí mě bolelo nejvíc. Hrál jsem semifinále s Barcelonou a odehrál jsem prakticky celou sezonu jako útočník, protože Morientes byl zraněný. Nakonec se ale vrátil a Del Bosque mu dal přednost. Do toho, když jsem se měl dostat na trávník, tak se zranil César a nastoupil Casillas. Přesto se cítím jako šampion jako každý jiný, i když bych si chtěl v těch finále zahrát.“
Guti v prvním týmu Realu Madrid pracoval s 15 trenéry. Vaše hodnocení.
„Na herní úrovni bych chtěl, aby mé týmy hrály fotbal s takovou lehkostí, s jakou hrály týmy Jorge Valdana. Na taktické úrovni bych chtěl pracovat, bojovat a mít pořádek na hřišti jako týmy Fabia Capella. To by pro mě byl perfektní tým. Úžasná hra v útoku i v obraně stejně jako u Capella.“
Valdano: Totální fotbal. Del Bosque: Přítel. Arsenio: Zkušený. Capello: Požadavky. Heynckes: Tvrdá ruka. Camacho: Příliš velký charakter. Hiddink: Radost. Toshack: Tady je problém … Špatný humor. Quieroz: Pořádek. García Remón: trenér klubu. Luxemburgo: Příliš mnoho řeči. López Caro: Pracovitý. Schuster: Důvěra. Juande: Měl jsem s ním slabý feeling . Pellegrini: Velkolepý fotbal.
A co vy? Myslíte, že Gutiho představa o fotbale je to pravé, co Real Madrid potřebuje? Měl by dostat šanci?
Zbyněk je redaktorem webu Bilybalet.cz. Realu Madrid fandí 20 let, od střídání a skvělého výkonu San Ikera ve finále LM. Specializuje se na články o financích Los Blancos a Castillu. Je také otcem ligového dorostence a má tak blízko k mládežnickému fotbalu.
Zdroj: El País
8 Komentářů
Mal by dostať šancu, má úplnú inú filozofiu ako Zidane a teraz presne to potrebujeme….
áno, potrebujeme zmenu filozofie. Ale podľa mňa nepotrebujeme trénera bez v podstate žiadnej skúsenosti s "veľkým" futbalom z pozície trénera ako sú Guti a Raul
Šanci by dostat měl,za mě určitě ano.*thumb*
Hlavně potřebujeme trenéra spravedlivého,přísného,ale férového a to ZZ rozhodně není.
Tu nie je cas na experimenty typu Raul, Guti tu to chce spickoveho managera ktory skvele pracuje s mladymi a ma cit pre vyber hraca. Ziadne brazilske deticky co si zahraju chvilu v tamojsej lige a uz su kandidati na Zlatu loptu.
krásně shrnuté video , https://www.youtube.com/watch?v=zS09zfOOkOw
Nie, nie. Má potenciál, ale ešte nenastal jeho čas. Radšej niekoho skúseného s dobrými taktickými a motivačnými schopnosťami a progresívne zameranou filozofiou.
Potřebujem kvalitního trenéra a né zkoušet bývalé hráče a čekat jestli to náhodou vyjde.*sala*