Endrick: Vedle útočné čtyřky nejsem tak významný. Ale když dostanu šanci, udělám pro Real maximum

Copa del Rey
včera 16:55
0 Komentářů
Laša

Endrick slaví gól (© realmadrid.com)

Endrick po odvetném semifinále Královského poháru proti Sociedadu zastavil v mix zóně. Zde jsou jeho komentáře pro rozhlasové a televizní novináře, kteří byli přítomni na stadionu Santiago Bernabéu.

„Chci tady strávit celý svůj život, ale k tomu je potřeba tvrdě pracovat. Musím pokračovat. Dnes mám obrovskou radost z gólu, byla to skvělá asistence od Viniho. Jsem spokojený se svým výkonem, ale ještě víc mě těší postup do finále.“

Ancelotti řekl, že zpočátku musíš sedět na lavičce jako ti před tebou. Ale zasloužíš si víc příležitostí, nemyslíš?
„Není pro mě důležité, co říkáte vy, ani to, co trenér říká médiím. Média jsou náročná a já je nesleduji, protože když jste nahoře, podporují vás, ale když spadnete, nechají vás samotného na dně. Tehdy vás začnou kritizovat – že nejste pro Real dost dobří, že neukazujete žádný potenciál. Když mi bylo 16, hodně jsem je sledoval a cítil jsem se potom špatně, proto jsem přestal. Teď je mi to jedno. Vy mluvíte a já zůstávám klidný. Chci jen hrát fotbal a trávit čas se svou rodinou. Znovu opakuji, že chci zůstat tady. Jsem šťastný a chci pokračovat v práci, protože mým snem je být tady napořád.“

Měl bys hrát v základní jedenáctce ve finále?
„To je rozhodnutí trenéra, ale víte, kdo tady hraje: ti čtyři útočníci. Jsou to čtyři nejlepší na světě: Vini, Kylian, Jude a Rodry. Chápete, já nejsem tolik významný. Jsem tu jako spoluhráč a fotbalista, který tvrdě pracuje, aby tady mohl zůstat celý život. Musím na sobě dál makat. Nezáleží mi na tom, kdo hraje. Když jsem na lavičce, podporuji každého. A když dostanu šanci od trenéra, udělám maximum pro Real. Budu respektovat rozhodnutí, které Carletto udělá.“

Tvůj gól?
„Nejprve jsem si myslel, že brankář vyběhne proti mně, a plánoval jsem střelu do vzdálenějšího rohu. Když jsem ale míč zpracoval a viděl, že zůstává na místě, bylo mi jasné, že se přede mnou vrhne na zem. Jediné řešení byl lob, a tak jsem míč jemně podkopl.“

Trénuješ takové střely?
„Možná to nevíte, ale když jsme jednou trénovali s Castillou, zkoušel jsem přehodit míč přes brankáře, ale neuspěl jsem. Raúl, který byl tehdy s námi, mi řekl: „Podívej se na moje videa, já to uměl dokonale.“ [smích] Na příštím tréninku mu za tu radu poděkuji.“

Vidíme na tvé tváři šrám. Co se stalo?
„Obránce mě zasáhl kopačkou, ale všechno je v pořádku.“

Jsi nervózní z nominace na mistrovství světa a přemýšlíš o své roli v Realu před turnajem?
„Každý fotbalista sní o tom, že tam bude hrát. Někdy se to ale nepodaří – ať už kvůli zranění, slabší formě nebo nedostatku herního času. Přiznávám, mám obavy. V Brazílii je tolik talentů a konkurence je obrovská. Mezi útočníky je spousta skvělých hráčů, a já, přestože jsem v největším klubu na světě, čelím těm čtyřem nejlepším na světě. Proto, kdykoli dostanu příležitost, musím něco předvést, protože chci být součástí brazilského týmu pro mistrovství světa. Nejdříve ale musíme postoupit, což není vůbec snadný úkol.“

Fanoušci na Santiago Bernabéu skandovali tvoje jméno, když jsi střídal. Co to pro tebe znamená?
„To mě opravdu překvapilo. Vůbec jsem nečekal, že budou volat moje jméno. Očekával jsem maximálně potlesk. Když ale začali skandovat, měl jsem z toho nesmírnou radost. Něco podobného jsem zažil jen v Palmeiras, kde měli pro mě chorál, který jsem miloval. Nečekal jsem, že se to stane už teď, myslel jsem, že možná za tři nebo čtyři roky. Ale stalo se to už teď, a to mě opravdu těší.“

Chtěl bys, aby se Ancelotti stal trenérem brazilského národního týmu?
„Carletto je skvělý trenér, ale to je jeho rozhodnutí. Musí být spokojený tam, kde je, a pokud bude šťastný, budu i já. Pro mě není důležité, kdo povede reprezentaci. Prostě tam chci být. [smích]“

Laša

Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.