Eduardo Camavinga – tenká hranice mezi genialitou a šílenstvím
Návštěva Realu Madrid v Pamploně přinesla spoustu vzrušení, nešťastný zákrok Eduarda Camavingy na Anteho Budimira před penaltou na 1:1 byl jedním z nich. Bez ohledu na to, zda se skutečně jednalo o přestupek na penaltu, Francouz si při něm vystřihl více než nešťastnou roli – a nebylo to v této sezoně poprvé. Ostatně šlo o scénu, která byla do jisté míry symbolická: přes všechen svůj talent a neuvěřitelné schopnosti je dvaadvacetiletý hráč stále náchylný k neuváženým a nepromyšleným činům. Pokud se chce Camavinga nadobro etablovat jako hráč základní sestavy, bude se muset těchto kiksů zbavit.
Opět příliš zbrklý
Bylo to hodně ironické završení podivného odpoledne na El Sadar. Osasuna byla po zásahu VAR odměněna penaltou, zatímco Realu Madrid byla v prvním poločase odepřena minimálně jedna, ne-li dvě jasné penalty a videorozhodčí nikterak neintervenoval.
Bylo také příznačné, že muž, zodpovědný za (byť kontroverzní) penaltu, která zpečetila výsledek na konečných 1:1, se jmenoval Eduardo Camavinga – a nebylo to v této sezóně poprvé. I když se Francouz v tomto případě neprovinil žádným úmyslem, jeho zákrok na Anteho Budemira (záložník Realu ve snaze zablokovat jeho střelu šlápl Chorvatovi na nohu podrážkou) lze označit přinejmenším za zbrklý, zejména proto, že mu předcházela poziční chyba při rozehrávce.
Ve finále Supercopy proti Barceloně Eduardo rovněž způsobil penaltu, když neviděl Gaviho a ve snaze odklidit míč ho plnou silou kopl do stehna. Dvě scény, které docela dobře ilustrují Francouzovo dilema při hře proti míči: Hrubé chyby se bohužel do hry madridské „šestky“ stále vkrádají, dvaadvacetiletý záložník naprosto špatně odhadl riziko svého náběhu.
Ačkoli Camavinga obecně zaujme svou dynamikou a silou i proti míči, v mnoha případech mu chybí cit pro vyhodnocení situace při zákroku nebo skluzu. Tragédií v tomto kontextu je, že tyto (vzácné) přešlapy – jako například penalta, kterou způsobil v Lille – znamenají, že se často zapomene na četné úspěšné, někdy i efektní, obranné zákroky.
City nedokázalo využít chyb Camavingy v rozehrávce
Podobná situace je i při hře s míčem. Díky své dynamice, atletice a technickým schopnostem je Francouz důležitým členem královské zálohy (někdy i defenzivní čtveřice), ale i zde občas uklouzne a způsobí obraně velké problémy. Zejména pod velkým tlakem soupeřů má nadaný levonohý hráč tendenci ztrácet se v driblování, které není vždy nutné, aniž by měl k dispozici potřebnou ochranu, místo toho, aby situaci řešil jednoduchou přihrávkou.
Na druhou stranu občas přihrává spoluhráčům pod velkým tlakem soupeře, což často končí nebezpečnými přechodovými situacemi. Dvakrát se to stalo v prvním poločase proti Manchesteru City, kdy Camavinga jednou dostal do vážných problémů Daniho Ceballose a jednou Juda Bellinghama, nicméně The Citizens naštěstí nedokázali vzniklé přechodové situace využít. U Francouze je tenká hranice mezi genialitou a šílenstvím.
Lepší hodnocení rizik, větší obranná spolehlivost
Měl by tedy Carlo Ancelotti nyní uvažovat o tom, že svého velkého univerzála vyřadí ze základní sestavy? Vůbec ne. Schopnosti tohoto talentovaného záložníka jsou příliš cenné a výjimečné ve všech ohledech. Přesto nelze popřít, že Camavingova hra musí v některých ohledech dozrát.
Ačkoli je francouzský internacionál ve svých 22 letech stále velmi mladý, na profesionální úrovni hraje již šestou sezónu a měl by být schopen posoudit, jak moc je vhodné riskovat v té které situaci. Zvlášť v pokutovém území a jeho okolí, a to zejména při obranných akcích. To samé platí i pro jeho hru s míčem, kdy se francouzský internacionál musí především naučit, že i přes své vynikající technické dovednosti není schopen efektivně rozehrát z každé situace a že jednoduchá přihrávka je někdy lepší než kolmý míč do obrany soupeře.
Na pozici defenzivního záložníka je také důležité prokázat spolehlivost a zodpovědnost. K tomu patří především hluboké návraty na vlastní polovinu a orientace v poli, zejména mít přehled v tom, kde se nacházejí spoluhráči. I v tomto ohledu má Francouz stále co zlepšovat. Ukázal to např. první gól City, kdy mu zezadu utekl Gvardiol.
Camavinga je díky svému jedinečnému profilu pro Real Madrid nesmírně cenný, což už mnohokrát dokázal (včetně této sezóny). Nyní však nastal čas, aby udělal další krok na žebříčku vývoje. Aby udělal poslední krok ke světové třídě, potřebuje stále větší konzistenci – a větší vážnost ve hře s míčem i proti němu.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: realtotal.de
2 Komentářů
Tady bych dodal dvě věci. Cama není hráč, co by měl bránit ve vápně jako poslední. Nevím, kde byli stopeři, ale vypadá to, že pozičně se jeden z nich zapomněl jinde a Cama tam zaskakoval.
Zadruhé se mi zdá, že vždycky když se vrací po zranění, tak nehraje nic moc, některé situace neodhadne a vyrobí nějaký kiks nebo ostrý faul. Jenže je rozdíl, když se mu to stane ve středu pole nebo vzadu. Když hrál na beku dlouhodobě, tak byl jako skála a kiksy nedělal. Ale zaskakovat na stoperu fakt nemá.
tu penaltu vyrobil na hulvata
ked idem zblokovat strelu, teda loptu, nesmerujem nohu na chodidlo supera, teda slapak