Alex Král: Dát znovu gól Realu? Bylo by to hezké, ale tuším, že v sobotu budu mít úplně jiné úkoly
- La Liga
- 21. září 2024
- 0 Komentářů
- Laša
Český záložník Alex Král, který se svými dosavadními výkony stal rychle jedním z nových idolů fanoušků Espanyolu, už ví, jaké to je skórovat proti Realu Madrid. Podařilo se mu to v minulém roce za Union Berlín v utkání Ligy mistrů.
Real k tomuto zápasu jde po výhře nad Stuttgartem. Není děsivé, že vždycky vyhraje, ať už hraje dobře, nebo špatně?
„Real Madrid nepotřebuje tolik příležitostí, stačí mu polovina na to, aby dal gól. Víme dobře, jaký je Real na Santiago Bernabéu, obzvlášť v Lize mistrů. To je jeho soutěž. Proto musíme být velmi soustředění a v sobotu večer udělat na hřišti úplně všechno správně. Nemá smysl bránit celých 90 minut. Musíme najít zlatou střední cestu a počkat si na ten správný okamžik. Je to těžké. Těžké, ale i na Santiago Bernabéu je možné dát gól.“
Proti Los Blancos jsi už jeden gól vstřelil, loni v Berlíně za Union…..
„Ano. A byl to skvělý pocit, protože jsme hráli proti Realu před našimi fanoušky v Lize mitrů. Když jste mladý, sníte o tom, že budete hrát takové zápasy. A když se vám podaří dát gól, navíc proti Realu Madrid, cítíte se úžasně. Je to něco nepopsatelného, výjimečný okamžik.“
Dokážeš si představit, že bys to mohl zopakovat zase v sobotu?
„Dát gól na Bernabéu by bylo skvělé. Samozřejmě. Ale myslím, že se budu spíše soustředit na to, abych dobře odváděl svou práci spojenou s vykrýváním volného prostoru ve středu pole. Pokud se mi však nakonec podaří vstřelit gól, budu šťastný.“
V loňském ročníku byli Los Blancos bez Kyliana Mbappého. Jsou nyní nebezpečnější?
„Real je s Mbappém stejně nebezpečný jako předtím bez něj. Předtím tu byl Benzema nebo Cristiano, protože do Realu chodí ti nejlepší na světě. Pro nás se tím nic nemění, víme, že musíme čelit hráčům s velkými individuálními schopnostmi a že musíme být připraveni.“
A je opravdu stejné čelit Courtoisovi jako čelit Kepovi, kterému jsi před rokem vstřelil gól?
„Je to další příklad špičkového hráče světové úrovně. Víme, jaká výzva nás čeká, ale odehráli jsme mnoho těžkých zápasů a jsme schopni porazit velké soupeře. Takže možné je všechno.“
Jak se změnila tvoje mentalita? Před rokem jsi bojoval v Lize mistrů a nyní jsi v týmu, jehož hlavním cílem je udržení v La Lize.
„To pro mě není nic nového. Mám s tím zkušenosti. Ze Spartaku Moskva, kde bylo cílem vyhrát všechny tituly, jsem šel do Schalke a sestoupili jsme z Bundesligy. Nic mě nepřekvapí. A v tomto případě, v Espanyolu, jsem to vzal opravdu pozitivně. Jsem šťastný, že jsem tady, že tu mohu hrát. Mám k tomu naprosto pozitivní přístup.“
Ostříhal by sis vlasy, pokud by se Espayol udržel v La Lize?
„Nikdy se nestříhám, pokud nemusím. Neudělám to, ani kdybychom se udrželi. Nikdy nic takového neslíbím. (Smích)“
Slavia Praha, Spartak Moskva, West Ham, Schalke, Union Berlín a teď Espanyol. Není šest týmů za šest let příliš mnoho?
„Moc jsem o tom nepřemýšlel. Osobně jsem s těmi roky velmi spokojený, protože jsem si mohl zahrát ruskou ligu, Premier League, Bundesligu a teď La Ligu. Když jste dítě, sníte o tom, že si zahrajete v pěti nejlepších ligách, a já už mám ve svém životopise tři. Je to fascinující nejen pro mě, ale i pro mou rodinu. Žijeme v krásných městech, je to také krásná životní zkušenost. Je mi 26 let a v životě už jsem toho hodně zažil. A zároveň hraji fotbal, což je můj sen.“
Nemáš chuť zůstat na jednom místě déle?
„To se ještě uvidí. Jsem otevřený všemu, ale rozhodnu se, až přijde ten správný čas. Nedokážu předvídat, co bude příští rok, protože ve fotbale se všechno děje velmi rychle. Každopádně to, že jsem prošel tolika kluby, neberu jako něco negativního. Ve West Hamu jsem si užíval každou minutu, hráli jsme Evropskou ligu. V Schalke to bylo úžasné, byl to jeden z klubů s největší fanouškovskou základnou v Německu i na světě, každý týden bylo na stadionu 62 000 diváků, a to i ve druhé lize. V Unionu Berlín jsem hrál Ligu mistrů. A teď zažívám Espanyol v Barceloně a dělá mi to radost.“
Na hřišti jsi na pozici playmakera, řadíš se také mezi střední obránce, zapojuješ se do útoku… Jak moc jsi po zápasech vyčerpaný?
„Každý zápas, ve kterém jsem hrál od svých 18 let, byl velmi intenzivní. Myslím, že to je moje výhoda, i ve Španělsku, ve srovnání s ostatními fotbalisty. Dokážu naběhat spoustu kilometrů, ale je důležité to dělat s rozumem, nemůžete být všude a zároveň nikde.“
Jak rychle jsi navázal porozumění s fanoušky Espanyolu?
„Nevím, jak to mají všichni fanoušci, ale můžu říct, že mi posílají spoustu pozitivních zpráv, takže jsem rád, že mě tak dobře přijali. Mým úkolem je dělat to nejlepší, co umím, ale taková podpora mi také pomáhá, abych měl ze své hry ještě větší radost, takže musím Pericos poděkovat.“
Zajímavé. Narodil jsi se ve slovenských Košicích, ale hraješ za českou reprezentaci. Přemýšlel jsi někdy o tom, že byste reprezentoval zemi, ve které ses narodil?
„Narodil jsem se na Slovensku, protože odtud pochází moje maminka. Ale od dětství jsem žil v České republice, kde se narodil můj otec. Proto hraji za český národní tým.“
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: as.com
