JÁ, LEGENDA #2: Santiago Bernabéu a jeho cesta k nesmrtelnosti
- Já, Legenda
- 16. února 2018
- 13 Komentářů
- Hleďas
Jeho jméno slyšíte pokaždé, když hráči Realu Madrid vyběhnou odehrát zápas na domácím stadionu. Za tu dobu už tak nějak zlidovělo. Často se tak zapomíná, že se za tímto jménem skrývá možná největší legenda Realu vůbec. Člověk, který královskému klubu zasvětil celý svůj život. Dámy a pánové, Santiago Bernabéu.
Santiago Bernabéu de Yeste, jak zní jeho celé jméno, se narodil 8. června 1895 v Almanse – městečku ležícím blízko Valencie. Jeho otec byl Španěl a matka Kubánka. Už v 5 letech se začala psát první kapitola jeho vztahu s Realem Madrid. Právě v tu dobu se totiž jeho rodiče rozhodli, že se přestěhují do Madridu. Malý Santiago odjakživa projevoval velký zájem o fotbal a se svým otcem pravidelně navštěvovali zápasy Realu Madrid. A protože fotbal Santiagovi tak nějak šel, což prokazoval i v místním Gimnástica Espaňola, v roce 1909 ho jeho otec zapsal do mládežnického týmu Realu Madrid. V mládežnickém fotbale se však dlouho neohřál. V pouhých 17 letech si totiž odbyl premiéru za áčko Realu. Zde nakonec strávil jako hráč dlouhých 16 sezon. Většinou hrál na pozici středního útočníka, ale cizí mu nebyl ani střed zálohy. Jeho hlavní zbraní byl skvělý výběr místa a klinicky přesné zakončení. Své spoluhráče navíc inspiroval obrovským zápalem pro hru a obětováním se pro tým.
Za první tým Realu Madrid odehrál 80 zápasů a vstřelil 70 gólů. Skoro gól na zápas je číslo, kterým by nepohrdla ani dnes drtivá většina útočníků. Paradoxem tak zůstává, že zpočátku s ním trenéři juniorky počítali jako s brankářem. Jeho starší bratr Marcelo, který tehdy již nastupoval za první tým a byl Santiagovým velkým vzorem, však prohlásil: „Buď hraj jako střeďák, nebo nehraj vůbec.“ Starší brácha měl pravdu…
Během 16 sezon, které Santiago za Real odehrál, vyhrál 9x Regionální ligu a jednou Španělský pohár. V roce 1927, jako dlouholetý kapitán a miláček fanoušků, ukončil aktivní hráčskou kariéru. Tím však spojení Bernabéu – Real Madrid neskončilo. Takřka ihned se totiž stal sekretářem klubu. Práce pro Real pro něj byla vášní a hlavní náplní života. Kromě toho pracoval pro Španělský fotbalový svaz a jen tak mimochodem spolu s kolegy v roce 1929 založili Primera Division. Jako člen vedení Realu Madrid působil až do roku 1935.
V roce 1936 vypukla ve Španělsku občanská válka a profesionální fotbal se ve Španělsku přestal hrát.
Pak ovšem přichází rok 1943 a Santiago Bernabéu se stává šéfem Realu Madrid. Tento vystudovaný právník v tu chvíli pravděpodobně ani netuší, kolik práce ho čeká. Netrvalo dlouho a Bernabéu si uvědomil, že Real na tom není úplně nejlíp. Nefungovalo nic. Klub neměl peníze, a pokud se nějaké přece jen našly, zaměstnanci klubu je velmi rychle rozkradli. Hráči byli nekvalitní a místo boje o titul, se tým krčil na chvostu tabulky. Bernabéu se nemohl spolehnout ani na pomoc od vlády, protože ta podporovala Atlético Madrid. A tak se Santiago začal obracet na bývalé zaměstnance a členy klubu. Tím strávil několik měsíců a rozhodně to nebyla snadná práce. Po občanské válce jich totiž bylo hodně mrtvých, nebo prostě nebyli k nalezení.
Jak jistě chápete, podmínky nebyly úplně ideální. Ale Santiago Bernabéu de Yeste byl inteligentní člověk. Rozhodl se dát akcie Realu Madrid na trh a fanoušci si je houfně kupovali. Netrvalo dlouho a pokladna slavného klubu byla bohatší o 30 milionů pesos. Peníze byly ihned investovány do nového stadionu, který byl otevřen 14. září 1947 pod názvem Nuevo Chamart stadium. Uběhlo 70 let, celý svět se změnil, ale stadion na svém místě stojí do dnešního dne, kdy ho všichni známe jako Estadio Santiago Bernabéu. Tímto názvem se honosí od roku 1955.
To byl však pouze začátek dlouhé a trnité cesty ke hvězdám. Fanoušci sice byli nadšení, ale pouhý fakt, že hrajete na krásném stadionu, vám úspěch nezaručí. A tak se příští sezonu Real Madrid ocitl pouhé dva body od sestupu. Santiago Bernabéu si uvědomil, že ke slávě a titulům je třeba kvalitnějších hráčů. První hvězdou, která přišla, byl Alfrédo di Stéfano. Jeho přestup byl však značně komplikovaný. Santiago di Stéfana poprvé viděl v roce 1952 na oslavě 50. výročí vzniku klubu. Zaujal ho svými výkony v dresu Bogoty. Ihned ho chtěl podepsat, problém však byl, že Alfrédo se již upsal konkurenční Barceloně. Taková maličkost jako podepsaná smlouva však Bernabéua nemohla zastavit a po dlouhých jednáních se nakonec di Stéfano stal hráčem Realu Madrid. Co všechno tímto přestupem Real Madrid získal, se ukázalo hned následující sezonu, ve které královský klub konečně vyhrál Primera Division.
A tak začala zlatá éra Realu Madrid, která vyvrcholila pěti triumfy v PMEZ. Kromě di Stéfana hráli v bílém dresu další velké hvězdy jako Ferenc Puskas, Raymond Kopa, Francisco Gento, Amancio a další. Všichni se stali legendami. A tuto možnost jim dal právě Santiago Bernabeu.
To, jak úspěšným týmem se Real Madrid za prezidentování Santiaga Bernabeua stal, ostatně nejlépe dokumentuje výčet získáných trofejí: 6x PMEZ, 16x (!) Primera Division, 6x Španělský pohár, 1x Interkontinentální pohár, 2x Latinský pohár, 2x tehdejší MS klubů. Když spojíme ligové primáty, které Bernabeu získal jako hráč a jako prezident, zastavíme se na neuvěřitelném čísle 25.
Santiago Bernabeu byl hráč, který navždy změnil Real Madrid. A také celý fotbal… Když 2.června roku 1978 opustil tento svět, vyhlásila FIFA 3 dny smutku. Ze sídel FIFA, UEFA a Španělského fotbalového svazu byla spuštěna černá vlajka. Pohřbu se zúčastnilo více než 100 000 lidí.
Možná, že by se na závěr hodilo napsat, co všechno pro Real Madrid a celkově pro fotbal Santiago Bernabéu udělal. Ale myslím, že všem, kteří tento článek dočetli až sem, je to naprosto jasné. Pokusím se tedy vyvrátit alespoň jednu lež, kterou je Santiago Bernabéu často očerňován. Někteří lidé ho totiž často obviňují ze spolupráce s diktátorem Frankem. Tuto spolupráci Bernabéu nesčetněkrát vyvracel. A nezůstal jen u slov. Když se vysoce postavený generál Frankova zločineckého režimu na stadionu Realu Madrid choval nevhodně, Bernabéu mu na něj do konce života zakázal vstup. Svůj názor nezměnil ani po tom, co mu opakovaně vyhrožovali smrtí.
Děkuji, že jste článek dočetli až sem. Příští týden se můžete těšit na mistra nečekaných přihrávek Gutiho!
Zdroj: realmadrid.com, eurofotbal.cz
13 Komentářů
Parádní článek *thumb*
Díky!! *stydi*
Souhlasim, skvěle napsaný*smile* doufám, že to takle půjde dál*stydi*
Díky za takový články, jen mě zaráží, že hrál jen 5 zápasů za sezónu, je to tak i na oficiální stránce, ale nějak si to neumím představit, neměl nějaké zdravotní potíže?
Jde jenom o oficiální zápasy. Zápasy Regionální ligy se evidentně nepočítaly jako oficiální. Když jsem si procházel materiály na tenhle článek, tak jsem četl, že dal údajně za kariéru přes 1200 gólů. *smile*
Díky *thumb* takže tehdejší funkcionářská obdoba nějaké španělské ligy byla na úrovni pralesu Horní Dolní *lol*
Santiago Bernabéu je navždy největší MADRIDISTA a jsem šťastný, že patřím do tak skvělé a velké rodiny MADRIDISTŮ. *smile*
Skvělý článek
vyborny clanok!!!
dakujem – perfektny clanok *thumb*
Pekne cteni. Privital bych clanek o Ferenci Puskasovi, moje oblibena legenda
moc hezky napsané děkujeme a těšíme se na další