JÁ, LEGENDA #9 – Podivuhodný příběh Zinedina Zidana
- Já, Legenda
- 12. února 2019
- 21 Komentářů
- Hleďas
Vítáme Vás u dalšího dílu našeho velice nepravidelného seriálu Já, Legenda. V pořadí již devátá část je věnována muži, který fanouškům Realu Madrid rozdával radost hned na 2 pozicích – jako geniální a velice úspěšný hráč, ale také jako trenér, který svými bezprecedentními úspěchy zcela přepsal všechny myslitelné i nemyslitelné rekordy. Řeč samozřejmě není o nikom jiném, než o Zinedinovi Zidanovi.
Zinedine Yazid Zidane, jak zní jeho celé jméno, se narodil 23. června roku 1972 v Marseille ve Francii jako páté dítě Smaila a Maliky Zidanových. Jak už napovídají jména rodičů, nešlo o rodilé Francouze, oba se přestěhovali do Francie v roce 1953 z Kabylie, což je region na severu Alžírska. Stihli to za pět minut dvanáct, protože hned příští rok vypukla v Alžírsku krvavá válka za nezávislost a právě Kabylie byla jednou z nejvíce postižených oblastí.
Jak už to tak často bývá, ani Zidanovi neměli na růžích ustláno a šetřili, kde se dalo. Přesto byl Zizou nucen vyrůstat ve čtvrti zvané La Castellane, která byla v Marseille vystavěna v 60. letech jako reakce na stále větší množství uprchlíků z Alžírska. La Castellane samozřejmě nebyla (a dodnes není) bezpečnou čtvrtí, převládá zde vysoká nezaměstnanost, neohroženě zde bují obchod s drogami a počet sebevražd je zde přímo alarmující. Smail Zidane měl přesto poměrně slušné a hlavně stálé zaměstnání jako noční hlídač obchodního domu. Přesto rodina žila v poměrně nuzných podmínkách, jejich byt byl kupříkladu tak malinký, že nebylo možné, aby celá rodina v jednu chvíli společně večeřela. V porovnání s ostatními obyvateli této čtvrti si však Zidanovi nemohli na nic stěžovat.
Zizouovi to ve škole docela šlo, patřil mezi průměrné studenty. Opravdovou vášeň však cítil ke sportům všeho druhu. Zkoušel všechno – cyklistiku, skateboarding, dokonce získal zelený pásek v judu. Nejvíce ho však bavil fotbal, který často hrával s kamarády přímo na sídlišti na místě zvaném Place Tartane (na fotce). V 10 letech začal fotbal hrát profesionálně a během 3 let vystřídal 2 místní kluby – Saint Henry a Septémes-les-Vallons. Když mu bylo 13, jeho talentu si všimli v regionálním klubu Cannes, do kterého Zizou záhy přestoupil. V mládežnických výběrech se však dlouho neohřál, protože už v 17 letech poprvé nakoukl do prvního týmu a svoji šanci nepustil. V 19 letech byl již plnohodnotný člen týmu a od prezidenta klubu dokonce dostal luxusní dárek – červený Renault Clio.
Brzy však bylo jasné, že ze Zidana se stala velká ryba a Cannes byl pro něj moc malý rybníček. O jeho služby projevilo zájem slavné Bordeaux, kam Zidane v roce 1992, jako dvacetiletý, přestoupil. Jeho první sezona v modrém dresu dopadla nad očekávání. Zizou vstřelil 10 gólů a velice rychle si vydobil pověst jednoho z nejtalentovanějších hráčů v zemi. Velkokluby, v čele s turínským Juventusem zbystřily, takový talent se nevidí každý den. Přesto Zizou v Bordeaux vydržel celé 4 roky, během kterých udivoval lehkostí, s jakou dokáže držet míč, nečekanými přihrávkami a kličkami, kterými vytáčel obrany soupeře. Právě v této době vstřelil Zidane gól, který dle jeho pozdějších slov, byl jeho nejlepší v kariéře. Úžasným kopem ze 40 metrů překonal ve čtvrtfinále Poháru UEFA brankáře Betisu Sevilla.
V roce 1996 bylo jasné, že Ligue 1 je pro Zidana malá a Zizou se tak podruhé v profesionální kariéře stěhoval. Tentokrát to však bylo za hranice Francie, konkrétně do Itálie, kde si jeho služby za pouhé 3 miliony liber zajistil Juventus Turín. Ještě předtím však Zizou musel zkousnout hořkou pilulku, kterou představoval neúspěch na evropském šampionátu, kdy jeho Francie vypadla v semifinále po penaltovém rozstřelu s Českou republikou. Zidane měl v tu dobu v nohách přes 60 zápasů a konec sezony ho nezastihl v jeho nejlepší formě.
Přes léto se však dal dohromady a tak do nové sezony v černobílém dresu mohl nastoupit v plné síle. A angažmá to bylo věru úspěšné. Během 5 let se Starou dámou vyhrál 2x italskou ligu a italský superpohár. Jediným negativem tak zůstavaly 2 finálové prohry v Lize mistrů, kde Juventus nestačil na Borussii Dortmund, respektive na Real Madrid.
Občasná zklamání na klubové scéně si však Zizou bohatě vynahradil úspěchy, kterých dosáhnul s národním týmem. Mistrovství světa 1998 ve Francii byl podnik, na který se upínal zrak celého národa. Francie měla silnou generaci a na domácím šampionátu patřila mezi favority. Skupina C, do které byla Francie nalosována společně s Dánskem, Jihoafrickou republikou a Saúdskou Arábií nepředstavovala pro domácí celek vážnější problém a Francie skončila s 9 body a jednoznačným skóre 9:1 na prvním místě. Jediné, co mohlo fanoušky týmu galského kohouta znepokojovat, byl fakt, že hlavní hvězda týmu neoplývala zrovna dobrou formou. Vše vyvrcholilo ve druhém skupinovém zápase proti Saúdské Arábii, ve kterém Zidane neudržel nervy a po úderu do protihráče dostal červenou kartu. Neminul ho ani disciplinární trest, který Zidanovi pozastavil činnosti na 2 zápasy. Zidane tak spoluhráčům chyběl ve třetím skupinovém zápase, ale také v osmifinále. To však Francie zvládla bez problémů i bez své největší hvězdy. Ve čtvrtfinále proti Itálii přispěl Zidane proměněným pokutovým kopem k šťastnému postupu do semifinále, ve kterém Francie porazila Chorvatsko. Ve finále se měla domácí Francie postavit skvěle hrající Brazílii…
Jakoby si Zizou nechával to nejlepší na konec. Celý šampionát byl ve stínu lépe hrajících spoluhráčů, ale ve finále jeho hvězda explodovala. Během prvního poločasu dal 2 góly, a protože si Francie dala pozor na onu nechvalně proslulou Csaplárovu past a na konci zápasu přidal 3. gól Petit, mohly po celé Francie vypuknout oslavy, které byly opravdu bujaré, protože připadaly na Den osvobození Bastilly, kdy je ve Francii volno. Zcela normální tak byly scénky, kdy lidé před Elysejským palácem prozpěvovali popěvky typu: „Zizou prezidentem“ a další. Skvělý rok Zidane završil ziskem Zlatého míče i cenu FIFA udělovanou nejlepšímu hráči světa.
View this post on Instagram
Další velký úspěch s národním týmem přidal na EURU 2000, ve kterém dovedl Francii až do vítězného finále. Právě triumf na evropském šampionátu mu byl náplastí na nepovedenou sezonu, kterou zažil s Juventusem. A protože ani následující sezona pro italský velkoklub nedopadla zrovna šťastně, rozhodl se Zizou, že je čas na změnu a – za tehdy neuvěřitelných – 66 milionů dolarů přestoupil do Realu Madrid.
View this post on Instagram📆17 years ago.. And the rest is history.✨⚽️✨ #onthisday #zidane #juventus #realmadrid
Zidane se stal nedražším fotbalistou světa, ale investice do něj se Realu vrátila měrou vrchovatou. Hned následující sezonu totiž královský klub opanoval Ligu mistrů. Právě Zidanův gól z voleje ve finále LM proti Leverkusenu se stal legendárním a dodnes je mnohými považován za nejhezčí gól, který kdy byl v této soutěži vstřelen. V další sezoně Zizou se svými hvězdnými spoluhráči ovládl La Ligu.
Zidane se stal oblíbencem fanoušků a slovy chvály na adresu holohlavého záložníka nešetřila ani jedna z největších legend Realu Madrid – Alfrédo Di Stéfano: „Sledovat jeho hru je úžasná podívaná. Je dominantní na míči, hraje jako by měl na každé noze hedvábnou rukavici. Kvůli němu stojí za to chodit na stadion, je jeden z nejlepších, co jsem kdy viděl.“
V poslední sezoně v Realu Madrid sice žádnou velkou trofej nezískal, jeho individuální výkony však byly stále na vysoké úrovni. Byl druhým nejlepším střelcem týmu (9 gólů) a třetím nejlepším nahrávačem (10 asistencí), to vše stihl za pouhých 28 zápasů. Jeho poslední zápas na klubové úrovni skončil stylovou remízou 3:3 s Villarealem. Hráči nastoupili s nápisem „ZIDANE 2001-2006“, který byl umístěn pod klubovým logem. Fanoušci na Bernabéu připravili úžasnou atmosféru, kterou korunoval obrovský transparent se slovy: „Thanks for the magic“.
Stále však zbývalo mistrovství světa, které se stalo Zidanovou labutí písní. Po celou dobu turnaje podával úžasné výkony a právě díky nim se dostala Francie až do finále. Zizou dokonce získal ocenění pro nejlepšího hráče turnaje. Vše však zkazil jediný moment v prodloužení finálového zápasu, kde Zizou hlavičkou udeřil italského obránce Marca Materazziho, který sprostě urážel Zidanovu rodinu. Zizou dostal červenou kartu a Francie v následných pokutových kopech prohrála.
Zidanova hlavička se stala hlavním tématem pro sportovní deníky po několik následujících týdnů, ve Francii byl však Zinedine přesto hrdinou. Centrum Paříže bylo obklopeno lidmi s národními vlajkami, kteří vyjadřovali podporu svému kapitánovi tím, že skandovali jeho jméno. Zidana ocenil i tehdejší prezident Jacques Chirac, který o něm prohlásil: „Zápas, který jste včera odehrál, byl ukázkou Vašeho talentu a píle. Vím, že jste smutný a zklamaný, ale chtěl bych Vám říct jedno: celá země je na Vás extrémně hrdá“.
Po konci kariéry však Zidane dlouho neotálel. Po letech, které převážně trávil s rodinou a účastnil se různých charitativních akcí, se v roce 2010 vrátil zpět do práce. Konkrétně do Realu Madrid, kde první dělal poradce a v roce 2011 se stal sportovním ředitelem. Na této pozici vydržel 2 roky, než se v roce 2013 stal asistentem Carla Ancelottiho. Jako hráč tak byl u zisku 9. vítězsví v Lize mistrů a u La Décimy byl pro změnu jako asistent trenéra.
Od začátku sezony 2014/2015 se stal hlavním trenérem rezervního týmu Realu Madrid – Castilly. Výsledky „béčka“ Realu Madrid pod jeho vedením nebyly nějak valné, přesto se prezident Realu Florentino Pérez rozhodl zkraje roku 2016 k odvážnému tahu. Neoblíbeného pedanta Rafu Beníteze, který nebyl schopen získat si respekt hvězdných hráčů, nahradil legendárním hráčem Zinedinem Zidanem, u kterého se tento problém neočekával. Přesto odborníci Zidanovi moc nevěřili. První velké angažmá a hned Real Madrid? To nemůže skončit dobře, psali sportovní experti po celém světě. Jak moc se mýlili.
Sotva se totiž Zizou ujal kormidla, začaly se dít věci. Takřka nedostižný náskok Barcelony na čele ligy totiž Real Madrid kousek po kousku snižoval, a přestože nakonec ligu o jediný bodík nevyhrál, fanoušci i hráči v Zidana věřili. Tím spíš, že sezona, která po první půlce vypadala naprosto tragicky, skončila 11. triumfem v Lize mistrů. Tentokrát u toho byl Zizou jako hlavní trenér.
V sezoně 2016/2017 měl Zidane mužstvo na samém vrcholu. Kostru týmu tvořili hráči v nejlepších letech, které navíc doplňovala extrémně silná lavička. Aby toho nebylo málo, tak Zidane vštěpil hráčům úžasnou vítěznou mentalitu a tak se často stávalo, že Bílý balet ještě v 80. minutě prohrával, aby nakonec díky drtivému závěru ukořistil všechny tři body. Zidanovi bylo často vyčítáno, že jeho úspěchy jsou založené na štěstí, že mužstvo vlastně ani pořádně netrénuje. Že je to nesmysl ukazuje i případ tehdejší největší hvězdy týmu Cristiana Ronalda. Hráč, který byl v dřívějších letech posedlý překonáváním nejrůznějších individuálních statistik, najednou proti slabším soupeřům seděl na lavičce nebo na tribuně. To vše jenom proto, aby byl na konci sezony v té nejlepší formě a dokázal rozhodovat těžké zápasy. Tato taktika se Zidanovi vyplatila a sezona 2016/2017 byla zakončena ziskem španělského titulu. Real navíc jako první tým v historii obhájil vítězství v Lize mistrů a přidal tak 12. triumf v této prestižní soutěži.
View this post on Instagram
V následující sezoně však přišly první problémy. Mužstvo podávalo nevyrovnané výkony, kvůli kterým Real už na podzim ztratil možnost vůbec přemýšlet nad obhajobou ligového titulu. K tomu se přidalo ostudné vyřazení v ligovém poháru od Leganés. Sezonu nakonec zachránila opět Liga mistrů, kterou Real Madrid vyhrál již potřetí za sebou. Tímto triumfem se však odstartoval kolotoč, ze kterého se Real pořádně nevzpamatoval dodnes. Zinedine Zidane měl jasnou představu o budoucnosti týmu s Ronaldem a bez Balea. Prezident Florentino Pérez však měl přesně opačný názor, na což Zidane zareagoval odchodem z klubu.
Zinedine Zidane je obrovská legenda Realu Madrid, který pro klub vyhrál spoustu trofejí nejen jako hráč, ale i jako trenér. Jeho odchod byl pro Los Blancos fatální, teprve čas ale ukáže jak moc.
Na závěr doporučuji pustit si následující geniální písničku na počest tohoto skvělého fotbalisty. HALA MADRID! HALA ZIZOU!
Zdroj: biography.com, wikipedia.org
21 Komentářů
Legend*bomb**cool**cry**drink*
další skvělý článek, máte všichni můj respekt, že vedete tuhle stránku *drink* moc si toho vážím, jen jsem se chtěl zeptat, kde najdu další články o Legendách? 🙂 možná, že je tu někde nějaký filtr ve kterém to napíšu a najdu ty články. Pokud není, tak kdyby je tady někdo udělal, tak by tahle stránka už byla perfektní 🙂
Díky! 🙂 na tom filtrování článků se pracuje, každopádně zatím je nejjednodušší, rozkliknout si pod titulkem mojí přezdívku a vyjede ti seznam článků, co jsem napsal. Tam to potom najdeš docela snadno. Nebo to můžeš zkusit dát do googlu, všechny ty články mají stejný formát titulku 🙂
děkuju moc. Pamatuji si jak jsem v práci četl všechny ligy mistrů i legendy, ale rád bych si to přečetl znova *stydi*
To chápu, ono není na škodu si to občas připomenout, ono se snadno zapomene, sám už si skoro nepamatuju, co jsem o těch legendách psal *lol*
Za mňa ani nie je nutný filter, predstava je že: kliknem na Ráj Madridistas a tam na kolonku Legendy a ukážu sa mi všetky články *drink*
A zabudol som: do ďalšieho dielu "veľmi nepravidelného seriálu" *lol* by som si prial: Hugo Sánchez *smile* Snáď inšpirujem *wink*
Špatně jsem se vyjádřil, myslím, že přesně v tý kolonce “Ráj Madridistas” to má všechno být. Já tyhle věci nedělám, ale myslím, že přesně takhle to kluci plánujou.
Jinak ty starší legendy jsou samožrejmě taky na pořadu dne, koukám, že poslední dobou jsem psal jen o těch, kteří za nás ještě nedávno hráli
Tak to je super *smile* A nechcem byť drzý či otravný, ale ak tam dajú článok lístky na real madrid, tak by sa tam mal dať rovnakým spôsobom aj článok Ja legenda nie?…teda, že princíp by mal byť úplne rovnaký nie? Stále je to len písaný článok. Fakt netuším ako to funguje, ale vidím, že stále viac ľudí si tu takúto kolónku praje. *smile* Tak sa mi to nezdá, až tak zložité. Ale samozrejme nechcem tlačiť *tong* Takže si proste počkám na tú vysnívanú kolónku. A vďaka za tvoje skvelé články Hleďas *thumb*
*thumb**thumb*
Výborné článek *thumb**thumb**thumb* opravdu žijící legenda!!
Díky 🙂 U takový legendy jako Zidane se to píše samo!
Klobúk dole za článok *thumb**thumb*
Dík! *smile*
je to neskutocne co dokazal za 2,5 roka, taka legenda ako hrac aj trener to sa len tak nevidi, uz na konci sezony 16/17 som pisal ze ked vyhrame Ligu aj LM mali by mu postavit sochu lebo bude prvy co to dokaze po 59 rokoch, tak dlhy cas co sa to naposledy podarilo.. a mohla byt este lepsia aj jeho posledna sezona keby Perez nezmyselne neoslabil tym, ked uz aj vtedy bolo jasne ze Bale a Benzema boli uplne z formy.. o to vacsi uspech to bol pre Zidana ze aj s tymto duom bez formy dokazal tu sezonu vyhrat double
dokazal skvele veci a odisiel v najlepsom.
som vdacny ,ze som mohol zazit skvelu tripple LM eru.
ale uz sa pozeram dopredu. bola by fantazia , ak by sme chytili c.4 v lajne
Spolu s Pelem a Maradonom najvacsi hrac. Vyhral vsetko na klubovej, individualnej ci repre urovni co sa dalo.
Velky vzor ale zaujimave, ze do tej 25-tky nepatril medzi kandidata na Zlatu loptu.
Zizou je zijici legenda, na jednu stranu me sere, ze jsem nemohl videt nektery zapasy o kterych se tu pise, ale jsem rad, ze jsem mel moznost ho videt hlavne v Bilym dresu. On s Cristianem mi tady chybi a pokud je to pravda, ze Perez chtel Ronalda bouchnout a nechat si Balea a opravdu to byl duvod odchodu ZZ, tak Perez u me definitivne skoncil.
Jeden z najinteligentnejších hráčov aký kedy behali po ihrisku…neuveriteľne charizmatická osobnosť, jeden z mála ktorí boli len milovaní (bez toho tradičného "a nenávidení") po celom svete. Skutočná Legenda! Hala Zizou!
zizu byl je a bude legenda.díky za vše
Nesouhlasím se všemi členy tohoto seriálu Já legenda, ale tentokrát to je přesný. Několikrát jsem měl při čtení husí kůži. U něj opravdu sedí použít označení legenda. Víc netřeba psát.